Soutěž „Zimní zážitky v Rakousku“

• Při snowboardingu na Dachsteinu jsem si jízdu v prašanu tak užíval, že jsem úplně zapomněl na čas. Když jsem vjel zpátky na sjezdovku a viděl, že nikde není ani živáčka, lanovky stojí a nemám signál, lehce jsem znervózněl. Bylo mi jasné, že musím stihnout poslední kabinu, abych se dostal z ledovce. Sundal jsem prkno a po kolena ve sněhu vyrazil co nejsvižněji do kopce. Když jsem se vyčerpaný vyškrábal ke stanici jedné z lanovek, věděl jsem, že před sebou mám ještě kus cesty a pěšky to nestihnu. Naštěstí na mě myslela přítelkyně, která se už chystala k odjezdu. Zburcovala jednoho z techniků a ten se mě vydal hledat. Když jsem viděl blížící se skútr, spadl mi kámen ze srdce. S pokutou za jízdu mimo sjezdovku jsem byl už smířený.K mému překvapení jsem se ale dočkal úsměvu a pár poznámek na můj účet. Ochotný zaměstnanec areálu mě naložil na skútr a bleskově vyvezl na stanici. Nejenom, že jsem si tak vychutnal krásný den na svahu, ale ještě jsem si užil superrychlou jízdu na sněžném skútru!
  (Příspěvek nám poslal pan Štěpán Andrle)
  
  
• Pravidelně jezdíme na lyžovajdu do Nassfeldu v Korutanech. Poprvé jsme tam byli v roce 2001 a hned druhý den se nám ztratila  8mi letá dcera, areál není až tak rozlehlý, takže jsme ji našli uplakanou do půl hodiny. Následující rok se situace opakovala jak přes kopírák. No a naprosto neuvěřitelně se další rok ztratila, chci věřit, že opět neúmyslně  :-)) , našli jsme ji na dolní stanici milenium expressu v družném hovoru s cca stejně starým místním hochem a už vůbec nebrečela.........sjezdili jsme i Hintertux, Zell am See atd....všude bylo pěkně, krásné sjezdovky, dokonalý doprovodný servis a milí lidé. :-):-)
  (Autorem příspěvku je pan Jiří Vonšík)
  
  
• Výjezd 4.00 z Pohořelic.Ještě než jsme překročili hranice,museli jsme dotankovat,koupit nějaký energy drinky a nechat Mouku propadnout nikotinové abstinenci po „nekonečné“ půl hodinové cestě.U něj na 2 dny ježdění je vzít si sebou minimálně 2 playstationy a aktivní reprosy, proto nás vůbec po příjezdu do Schladmingu nepřekvapilo, že si doma zapomněl gatě na fošnu, hlavně že měl péespéčka :D. Celou situaci ale zvládnul bravurně, nasoukal se do šusťákových thepláků rádoby Puma od pana Wonga, pod něž na svoji mega 150cm/60kg postavu nadusal Oldřichovi 180cm/110kg šedý thepláky, prej aby mu nebyla zima a nebylo se čemu divit, jelikož teploměr ukazoval dole v 9:00 ráno pouhopouhý 4 stupně C.Víc se sem toho nevleze :)Zdravím, Lukáš z Brna :)
  (Za příspěvek děkujeme panu Lukáši Finkesovi)
  
  
• Vyrazili jsme lyžovat na ledovec Molltaler. Ubytování jsme měli zajištěno v soukromém penzionu, kde nás mile uvítala jeho majitelka. Bohužel neuměla ani slovo anglicky. V okamžiku, kdy zjistila, že trochu mluvím německy (naposledy jsem tento jazyk použila před více než 15 lety), tak se mne již nepustila. Každé ráno si k nám přisedla při snídani a konverzovala s námi, tedy přesněji se mnou, protože přítel neuměl ani slovo. Lovila jsem z paměti slovíčka a snažila se vyplodit alespoň krátké věty. Ze snídaně jsem odcházela utahaná a nenajedená :-) Vrcholem bylo, když mi na konci vrazila do ruky památník se slovy, že tam určitě musíme něco napsat... naštěstí jsem něco málo opsala z jiných vzkazů a doufala, že ti, kteří je psali na tom nebyli se znalostmi němčiny tak jako já :-D
  (Autorkou tohoto příspěvku je paní Barbora Černá)
  
  
  
  

Náš facebookový profil naleznete na: http://www.facebook.com/dovolena.rakousko