Navigace Obsah Aktivity v Rakousku

Peter Mathis, mezinárodní fotograf: Perfektní den ve Vorarlbersku

Takhle vypadá můj perfektní den ve Vorarlbersku: Brzy ráno procházka s výhledem na Bodamské jezero, odpoledne muzea, koncert nebo tanec. Opravdu vypnout ale mohu až při procházce podél Starého Rýna z Lustenau nebo Hohenemsu směrem na Altach.

Pěší turistika v oblasti Silvretta, Montafon - Vorarlbersko © Silvretta Montafon / Daniel Zangerl
  • Můj tip na umění a kulturu: Brzy ráno procházka kolem Pfänderu s výhledem na Bregenz a Bodamské jezero. Pak prohlídka Vorarlberského muzea, které dá návštěvníkům do ruky takříkajíc návod, s kým nebo s čím mají vlastně u vorarlberských co do činění. Pak oběd s kvalitní gastronomií v některé z obcí kolem Bodamského jezera. Odpoledne návštěva ve Werkraum Haus v Bregenzském lese na téma architektura a řemesla. Autem se zastávkou ve Schwarzenbergu a přes Bödele do Dornbirn a Hohenemsu. Návštěva Židovského muzea. Večer taneční představení v rámci Bregenzského jara nebo koncert Schubertiády či Bregenzských slavností. S tím si spojuji klid, odpočinek a uvolnění i pohyb po ránu v přírodě. Tělo a duše jsou fit a posilněné na pestrý a rozmanitý celodenní program, který skončí až pozdě večer u skleničky dobrého červeného.
 
  • Nejlepší regionální produkt: Medvědí česnek a křemenáče. Obojí chutná nejlépe, když si to nasbíráte sami. Nejraději se lesem procházím časně z jara, podle počasí někdy už v polovině února. Na zvlášť příhodných a teplých místech už se tou dobou ukazují první zelené lístky medvědího česneku. Nejlepší jsou mladé lístečky. Později je pak ve vzduchu cítit lehkou vůni česneku, půda v lese je pokrytá mořem listí medvědího česneku, na kterém všude vykvétají bílé koule s malými hvězdičkami. Medvědí česnek se dá v kuchyni využít na mnoho způsobů. Do pomazánky, do polévky, rizota, omáček apod. Moje oblíbená verze je bramborový salát s medvědím česnekem. 
    V pozdním létě nebo na podzim pak křemenáče. Vlastnoručně nasbírané, samozřejmě. Ale místa neprozradím. Večeře se pak skládá z výsledku sběru. Buď půst, nebo rizoto se spoustou hub. A když je rok dobrý, dojde taky na terinu z křemenáčů. Je to napínavé, člověk nikdy neví, jaký bude výsledek. Byl tam už někdo přede mnou? Jsem tady moc brzy nebo pozdě? Dokázaly se houby díky počasí správně rozvinout? Z hledání se pak stane horečka. A pak to zklamání, když jsou po dvou hodinách hledání v košíku jen dvě houby, nebo naopak radost a štěstí, když je košík plný a hned můžete pozvat k večeři i přátele.
  • Ve Vorarlbersku mne inspiruje: Rozmanitost krajiny. Na zhruba 100 km mohu zažít všechny formy krajiny, od krajiny u jezera až po hory Silvretty s ledovci a 3000 metry nadmořské výšky. A mezi tím, napříč všemi údolími architektura všech stylů a směrů. Dřevěné stavby, beton nebo sklo a ocelové konstrukce. Architektura zaměřená na udržitelnost, určující směr, moderní, rozmanitá, stylová, přizpůsobená krajině a jednoduše krásná. A potom údolí Rýna a Walgau, kde se rozprostírají města a nabízí tolik kultury, kolik si jen lze představit: malé scény, ochotnické divadlo, kabarety, hudba všech směrů, až po prvotřídní klasické festivaly tance či zpěvu, jako je Bregenzské jaro, Schubertiáda,  Bregenzské slavnosti nebo výstavy mezinárodních umělců v KUBu. Dopřeju si pořádnou jarní túru na lyžích v oblasti Silvretty s krásnými sjezdy po firnu a v poledne si vychutnám výborný chřest v některém z hostinců. Odpoledne pohodlná procházka kolem Schleihenlochu k ústí Rýna a večer představení některé z mnoha malých scén.
 
  • Moje oblíbená aktivita na horách: Horské kolo. Nepotřebuji auto a vyjet mohu přímo od domu. Trasy mohu volit delší nebo kratší, podle času a podle chuti a nálady. Jednou odbočit tam, pak zase jinde, zastávka u alpské chaty nebo u horského hostince a vždy s ohledem na kolena pěkně z kopce zase až ke dveřím domu.
 
  • Okruh, který si vždycky rád dám: Vlakem do Rankweilu. Odtamtud směrem k zemské nemocnici v Rankweilu a směrem na Übersaxen. Podél Netschelské cesty celým údolím Laternsertal až do Bad Laterns, přes Gapfohl a Furx do Batschunsu a kolem různých cyklistických tras zase domů.
 
  • Moje oblíbené místo k odpočinku? Procházka podél Starého Rýna z Lustenau nebo Hohenemsu směrem na Altach. Jsem blízko u  vody a přesto si pořád mohu vychutnávat pohled na vrcholky Předalpí. Mezi spoustou vybagrovaných děr vede jen úzká cesta. Podél celé cesty mám krásnou přírodu, rozmanitý svět rostlin měnící se s ročním obdobím od mnoha bíle kvetoucích keřů na jaře, zelených rostlin v létě až po žluté, červené a hnědé listí a rákosí na podzim. Později na podzim a v zimě zářící rakytník na temných, téměř černých větvích. A na vodě jsou vždycky labutě a kachny. Často můžete pozorovat rybáře a obdivovat jejich bohatou výbavu. Na konci cesty pak Galerie ve štěrku. Sochařské práce na nejvyšší úrovni umístěné ve vodě, u vody, ale také v silu. Díváte se na rovnou, klidnou hladinu, nad ní bzučí hmyz, ptáci zpívají, prohlížíte si umělecká díla a přitom pozorujete kachny, jak kolem nich po vodě krouží.
    Okruh, který si v létě rád dám, je túra z alpské oblasti Schuttanen po lesních cestách až k sedlu Boxbergu. Přes vysokohorskou bažinu pak směrem na Hinterberg Alpe a po lehce strmějším travnatém svahu vzhůru na Wendkopf. Odtamtud je překrásný rozhled na masív Alp, jižní Německo, Bodamské jezero a Dornbirnskou oblast Firstu nebo Freschenu a oblast Hohe Kugel.

Peter Mathis
mezinárodní fotograf