Navigace Obsah Aktivity v Rakousku

Kulinářské pochoutky z rakouských klášterů

Přísné postní předpisy, příroda jako Boží dílo a starodávné tradice – to jsou přísady, jejichž zásluhou se z klášterních kuchyní stávala odjakživa místa úspěšného kulinářského experimentování. Rakouské kláštery nejsou v tomto směru žádnou výjimkou.

Pohled na klášter Klosterneuburg v Dolním Rakousku © Schöngruber

Vlastnoručně vyrobené speciality
Kulinářské produkty, které se dnes prodávají v síti klášterních obchodů po celém Rakousku, se vyznačují tím, že jsou pokud možno přírodní a uchovávají si přirozenou chuť. V sortimentu klášterních obchodů najdou zájemci vlastnoručně vyrobené marmelády, čisté odrůdové jablečné šťávy, voňavé perníky a jemné ovocné pálenky, kanovnický chléb z kláštera St. Florian, jelení salám z kláštera St. Lambrecht nebo špaldovou pálenku z kláštera Zwettl. V Rakousku nechybí snad jediný klášter, který by neměl svou vlastní specialitu.

Některé z těchto specialit přitom aspirují na různá prvenství. Jako například originální benediktinský dort z kláštera Göttweig. Peče se tu dnes podle receptu, který se dochoval z roku 1401. Není asi mnoho cukrářů, kteří by mohli něco takového prohlásit o svých výrobcích.
Přestože jsou klášterní lahůdkářství velmi různorodá, nelze přehlédnout jejich společnou linii. Nad celou klášterní produkcí se vznáší obrázek venkovské idyly luk a lesů s bzučícími včelami, v níž jakoby stále žil svatý František z Assisi, který přívětivě rozmlouval se svými zvířecími přáteli. Kromě toho je klášterní výrobek často synonymem pro produkt ekologického zemědělství.


Některé z božských pochoutek, jako je například sýr ze Schlierbachu, se přitom během času proslavily víc než klášter, kde se vyrábějí. Vedle těch nejproslulejších míst se kulinářskou produkcí zabývá také řada méně známých klášterů. Patří k nim benediktinský klášter Altenberg, který vlastní největší klášterní vinné sklepy v kraji Waldviertel. Altenberským vinným sklepům, v nichž zrají ušlechtilá vína, se říká obrazně "klášter pod klášterem" a je to místo, kam by se zájmem nahlédli nejen filmaři: nekonečné řady červených a bílých vín z vinařské obce Limberg am Manhartsberg střídají pálenky a likéry, vyznamenané mnohými cenami.

Klášterní vinné šenky a ochutnávky vín
Klášter Maissau am Manhartsberg si založil dokonce vlastní vinný šenk „Heuriger", aby výrobky svých vinařů mohl šířit po křesťanském světě. V klášterním vinném šenku si hosté mohou na terase pochutnat na novém Prelátském víně a na Víně sv. Uršuly a přitom se nechat unášet výhledem do krajiny. Přitom to jsou jen některé příklady z mnoha dalších. Vždyť víno patří vedle „chleba našeho vezdejšího" k nejsymboličtějším potravinovým produktům křesťanského světa, a tak není divu, že hraje tak důležitou roli v celé řadě rakouských klášterů.

Pohledem do zakládací listiny kláštera Göttweig z roku 1083 zjistíme, že je to jedno z nejstarších vinařství v Rakousku. Také vinné sklepy kláštera Herzogenburg ve Wielandsthalu, postavené podle plánů architekta Jakoba Prandtauera, kde vznikají a dozrávají suchá vína z údolí Traisental a kde se konají pravidelné ochutnávky, mají skutečně dlouhou historii. To dokládá mimo jiné nedávný nález vínovice staré 4.000 let, který prokazuje, že dolní část údolí Traisental je nejstarší vinařskou oblastí v Rakousku.

Víno jako cennou kulturní devízu prezentují dnes rakouské kláštery velmi rozmanitým způsobem. Na stateku Thallern u Gumpoldskirchenu, který patří ke klášteru Heiligenkreuz, mohou hosté ochutnávat ušlechtilý mok za svitu svíček ve starém vinném sklepě s dřevěnými sudy. Ve vlastní palírně tam vyrábějí různé ovocné a vinné pálenky a klášterní likéry. Také klášteru Kremsmünster patří dva vinařské statky (Krems-Stein a Deutschkreutz). Po celém světě je proslulá výroba vína v augustiniánském klášteře Klosterneuburg. Největší soukromé vinařství v Rakousku doporučuje zejména své červené svatovavřinecké, jehož výrobu tento rakouský klášter zavedl. Více informací a zajímavostí o víně se návštěvníci dozvědí od průvodce při prohlídkách barokních vinných sklepů, které mají celkem čtyři podzemní patra a slouží výhradně zrání vína. Ještě poučnější jsou semináře o víně pořádané v nově vybudované klášterní vinotéce.

Recepty z klášterních kuchyní
Recepty a výrobky z klášterních kuchyní a vinných sklepů se i v dřívějších dobách šířily čile do světa. Leccos nám o tom prozradí pohled do starodávných rakouských kuchařek, které svědčí o živé výměně kulinářských zkušeností a vědomostí. O tom, že v církevních a klášterních kuchyních vznikaly lecjaké dobroty, nás mohou přesvědčit výmluvné názvy mnoha pokrmů jako františkánské nudle, pohankové škubánky, kapucín, kardinálské řezy, karmelitánský dort, kacířská polévka, svatomartinská husa, minoritská polévka, prelátské žemle nebo snad vůbec nejproslulejší vánoční štola.