Po lyžování do baru nebo za kamna

K lyžování patří večerní zábava i relaxace

V rakouských horách dnes příjemné posezení po lyžování („Après Ski") začíná občas ještě dřív, než vleky vyvezou poslední lyžaře nahoru. Spousta lyžařských chat a barů přímo vedle sjezdovky představuje takové lákadlo, že mnozí lyžaři zapíchnou lyže a zakotví tam už ve dne. A takové posezení se často pěkně protáhne a plynule přejde do večerního odpočinkového programu. Přitom někdejší kultovní nápoje na večery po lyžování, jako byl legendární „lovecký čaj", mají už dnes zdatnou konkurenci. V Ischglu mohou hosté například v "Šampaňské chatě"  hotelu Romantica usrkávat v tradičním prostředí ze sklenky luxusního sektu; a v tyrolském Serfausu mohou v originální lyžařské hale s lenoškami ve výšce 1.900 m vyměnit těžké lyžařské boty za měkoučké plstěné pantofle a pochutnávat si v pohodlných kožených pohovkách, u krbu nebo na jednom z žádaných míst v restauraci na šálku exkluzivního čaje nebo na sklence vybraného červeného vína.

 Družná zábava v tradičních lyžařských chatách
Rozhodně autentičtějším zážitkem je návštěva některé tradiční lyžařské horské chaty, kde se místo na eleganci sází na družnost u stolu. Říká se, že nad hranicí lesa si podle starého pravidla horalů a pocestných stejně všichni společně tykají a i jinak mají lidé v útulné atmosféře starobylé světnice na chatě k sobě mnohem blíž než jinde. Všichni si rádi sesednou k sobě, i když se pak musí spokojit s menším prostorem, než obvykle. Začnou si povídat s nově objevenými sousedy, se kterými je určitě spojuje přinejmenším dobrá nálada po perfektním dni dovolené na sjezdovce, kterou ještě zlepšují vyhlídky na výbornou večeři. A když se po světnici začne linout vůně domácích specialit, začnou se všem hned sbíhat sliny. Mnozí hosté se na lyžařské chatě vůbec poprvé setkávají s lukulskými zázraky, jako jsou tyrolské plněné taštičky (Schlipfkrapfen) nebo sýrové noky (Kasnocken), a jsou z nich nelíčeně nadšeni.

Kulinářské speciality
Mnohé lyžařské chaty mají nějakou vlastní specialitu, kvůli níž se sem hosté stále znovu vracejí. Na chatě Edelweißhütte na Mariazeller Bürgeralpe jsou to domácí škvarkové knedlíky s kysaným zelím a fantastický krupicový nákyp s jahodovou omáčkou, co lyžaře stále znovu přitahuje ke stolu, na který servíruje chatař "Pfanni". Kvůli výbornému jídlu si každý rád dojde sto metrů pěšky ze sjezdovky k idylicky položené chatě.

V hostinci Bründlstadl na Hochkönigu se vydatné sýrové noky (Kasnocken) - domácí taštičky, které se zapékají se sýrem - podávají na stůl dokonce na tradičních obřích pánvích. Aby náhodou nedošlo k tomu, že by lyžařům zůstaly pikantní dobroty ležet v žaludku, nalévá se na chatách s oblibou štamprle na vytrávení - bývá to některá z vynikajících místních ovocných pálenek, které nejdříve voní intenzivně po ovoci a pak krásně měkce a teple sklouznou hrdlem a zahřejí tělo i duši.

Požitek uprostřed horského světa Alp

Ostatně u tématu "jídlo v Rakousku" se člověk neubrání nadšení. Zvláště když se špičková rakouská gastronomie může dnes pochlubit vynikající pověsti v zahraničí a lyžaři se v mnoha zimních střediscích mohou vypravit přímo ze sjezdovky ke krásně prostřené tabuli. Takovým bezprostředním labužnickým zážitkem bude určitě návštěva podniku "Verwallstube" v Galzigu, což je nejvýše položená gurmánská restaurace v Rakousku ve výšce 2.185 metrů. Přestože tu hosté stolují uprostřed horského světa Alp, jsou to především ryby, jimiž je kuchyně této restaurace proslulá a které jí vynesly ocenění v podobě dvou kuchařských čepic. Stejně úchvatný zážitek čeká ovšem na hosty při pohledu skrz panoramatická okna na majestátní horské vrcholky kolem dokola - anebo na hosty u sousedního stolu. Tady se totiž velmi často a rádi objevují známé osobnosti jako zpěvák Hansi Hinterseer, bývalý závodník  formule 1 Gerhard Berger nebo kuchař století Eckart Witzigmann.