Navigace Obsah Aktivity v Rakousku
close
Please choose your country:
Or choose your language:

Historie a současnost svátečního bregenzerwaldského kroje

Ženy z pohoří Bregenzerwald vzdorovaly neohroženě útočníkům. Když útočníci viděli, jak se k nim blíží ženy v bílém rouchu, obrátili se čelem vzad a utekli, protože považovali ženy za anděly.

Kroj - Bregenzerwald, Vorarlbersko © Bregenzerwald Tourismus/Lingg
Pověst dále praví, že od té doby nosí zdejší ženy tmavé sukně – aby předešly záměnám za bytosti z nebes.
Tato pověst se váže k roku 1647, kdy bregenzerwaldské ženy zahnaly na konci třicetileté války plenící švédské vojáky na útěk. To, že se zdejší ženy chovaly podle pověsti tak neohroženě, souvisí zřejmě se zručností vorarlberských mužů z Bregenzerwaldu, kteří byli od 16. století vyhledáváni na všech významných stavbách v Evropě jako specializovaní řemeslníci a stavitelé. Poptávka po nich  dosáhla svého vrcholu v barokní době.

Jelikož tedy muži bývali dlouhou dobu pryč z domova, braly ženy své životní zájmy do vlastních rukou, a to včetně obrany. Když se pak muži vraceli ke svým ženám do Bregenzerwaldu, přiváželi domů jako důkaz své přízně slušivé exotické drahocennosti ze všech konců světa – kožichy, stuhy, zlatnické práce a cizokrajné látky. Tyto ozdobné předměty převzaly do svého svátečního oděvu.
Tak došlo k tomu, že kroj žen z Bregenzerwaldu, který tvoří bohatě skládaná sukně, živůtek, rukávce, zástěra a ozdobný pás, je sice jedním z nejstarších ženských krojů v alpské oblasti, ale přitom se v něm propojují stylové prvky, které sahají od Madridu až po Moskvu.

Německý název tohoto kroje „Juppe“ je odvozen z francouzského slova „jupe“ (sukně). Černé ladění kroje a slaměný klobouk s rovnou krempou nezapřou španělské vlivy, na druhé straně čepec lemovaný kožešinou připomíná ruské vzory. Pokrývka hlavy je důležitou součástí kroje, protože od roku 1560 byla pro ženy vycházející z domu povinně předepsaná a ženy z Bregenzerwaldu ji s velkým módním vkusem různě modifikovaly.

Tento krásně lesklý, těžký kroj – lem sukně je dlouhý téměř pět metrů – s bohatými rukávci a širokou náprsenkou skutečně vyžadoval pokrývku hlavy, která by ho důstojně korunovala. V dřívějších dobách to často býval krajkový čepec, ale ten skutečně vyniká jen v kombinaci s copy. Od té doby, co si zdejší ženy oblíbily jiné účesy, je v módě elegantní klobouk, který sice není tradiční, ale zato se vyrovná modelům z oblasti špičkové módy. Jeho předlohou byl klobouk slavné malířky a vážené přítelkyně básníka Johanna Wolfganga Goetha, Angeliky Kauffmannové, která se v roce 1781 vyobrazila na svém autoportrétu v bregenzerwaldském kroji, k němuž si vzala soudobý odvážně svůdný klobouk.

Bregenzerwaldský kroj se dnes vyrábí v  jediné dílně v Riefensbergu a šije se každé ženě přesně na míru, takže každý kroj je unikátem. Tato dílna je zároveň muzeem a výrobním podnikem, který je přístupný pro návštěvníky. Při prohlídce s průvodcem uvidí zájemci na vlastní oči jednotlivé etapy výroby noblesního kroje – od zušlechťování použité látky až po skládání sukně.
Při předvádění výroby návštěvníci pochopí podstatu vysoké, téměř dvorní elegance bregenzerwaldského kroje, který zdejší ženy nosí s náležitou hrdostí a ženskou noblesou o svátcích a dávají jeho bohaté kráse přednost před ostatními oděvy.   





LINKTIPP:

Juppenwerkstatt
Schaubetrieb und Museum in modernen, architektonisch ansprechenden Räumen in einem 350 Jahre alten Haus.