
Přinejmenším 200 hnědých horských ovcí se pase na horské louce u salaše Oberstalleralm v nadmořské výšce 1.900 metrů v údolí Innervillgratental.
„Naše ovce žijí ve volném výběhu takřka celoročně a jsou tak velmi odolné,“ říká chovatel ovcí Josef Schett: „Díky tomu je jejich vlna obzvlášť kvalitní.“ Josef Schett se již 25 let snaží vzkřísit prastarou produkci ovčí vlny ve Východním Tyrolsku. Vynalezl způsob, jak uchránit vlnu před moly. Dnes jeho podnik „Villgrater Natur“ vyrábí především matrace, přikrývky a polštáře z ovčí vlny.
Vlna se v místě zpracování vypere v uhličitanu sodném a vodě, poté se pečlivě a postupy šetrnými k vláknům myká, nakonec se vlákna vloží do stroje na výrobu rouna, a to (na rozdíl od běžné praxe) bez chemického postřiku či jakékoli impregnace. Ovčí vlna tak může dýchat a tím pak zajišťuje jedinečné pohodlí při spánku. Ale nejen přikrývky firmy „Villgrater Natur“ se proslavily, také izolační materiály pro podlahy a zdi si získaly věhlas. „Dokonce i při minus 30 stupních se ovčí vlna po kontaktu s pokožkou ohřeje na teplotu těla,“ rozplývá se Schett.
Téměř do roku 1950 sloužil chov ovcí ve Východním Tyrolsku převážně k výrobě vlny. Jak se v textilním průmyslu postupně zvyšoval význam bavlněných a umělých vláken, vzrostla důležitost produkce jehněčího masa.
Začalo se s křížením domácího plemene „Tiroler Bergschaf“ a obzvláště robustního plemene „Tiroler Steinschaf“, díky němuž vzniklo plemeno „Osttiroler Berglamm“, které má obzvláště světlé, měkké maso jemné chuti. Vysoce kvalitní východotyrolské jehněčí se postupem času stalo vývozním hitem. Domácí pochoutky jako například pečený jehněčí jazyk si nejlépe vychutnáte v samotném Innervillgratenu, třeba v horském hostinci Gannerhof, patřícím rodině Mühlmannů. A kdo přespí na původním statku, může si v pokoji s dřevěným obložením hned vyzkoušet, jak dobře se spí v postelích s peřinou, polštářem a matrací z ovčí vlny.