Navigace Obsah Aktivity v Rakousku
close
Please choose your country:
Or choose your language:

Dějiny hudby: ozvěny dalekých zemí

Cestování, jak známo, rozšiřuje obzory. A o hudebnících to platí dvojnásob. Díla Wolfganga Amadea Mozarta, Josepha Haydna, Ference Liszta či Gustava Mahlera by nevznikla v té podobě, jak je známe, kdyby tito skladatelé odjakživa necestovali. V největších evropských městech nejen okouzlovali publikum svou hudbou, ale také čerpali nápady, podněty a inspiraci pro řadu svých - dnes světoznámých - děl.

Centrum Ference Liszta v Raidingu © Burgenland Tourismus / Ulrich Schwarz
Centrum Ference Liszta v Raidingu © Burgenland Tourismus / Ulrich Schwarz
Mozartův rodný dům v Salzburku © Österreich Werbung/Diejun
Mozartův rodný dům v Salzburku © Österreich Werbung/Diejun
Letní koncert Vídeňských filharmoniků u zámku Schönbrunn © Wiener Philharmoniker
Letní koncert Vídeňských filharmoniků u zámku Schönbrunn © Wiener Philharmoniker

Když během koncertu pro Evropu každoročně naslouchá až 150.000 lidí pod širým nebem Vídeňským filharmonikům, tvoří publikum lidé z mnoha zemí světa. V schönbrunnském zámeckém parku se tak setkávají návštěvníci Vídně, Vídeňané i přátelé opery, aby si poslechli hudbu světoznámých skladatelů. Mezi nimi jsou zastoupeni také rakouští velikáni Mozart, Haydn, Liszt a Mahler, kteří by se v tom babylonu národů na koncertě zajisté dobře cítili – vždyť svůj charakteristický hudební styl vycizelovali k dokonalosti právě díky cestování a setkávání s jinými kulturami.

Již v útlém dětství, jako šestiletý, podnikl Wolfgang Amadeus Mozart spolu se svou rodinou na tehdejší poměry cestu superlativů. Přes nespočet německých a belgických měst se dostali až do Paříže a do Londýna, kde zázračné dítě svou hrou na klavír uchvátilo své posluchače.

I když nám dnes mohou Mozartova díla připadat jako jednolitá, lze v nich vysledovat vlivy a impulzy různých kulturních oblastí. Převzetí formálních prvků italské opery a později i spolupráce s libretistou Lorenzo da Pontem upevnilo italské vlivy v Mozartových dílech.

Dokonce i pro skladatele tak spjatého s vlastí jako Josef Haydn byly cestování a kulturní výměna v rámci Evropy životně důležité pro další vývoj jeho stylu. Ačkoliv téměř celý život strávil ve službách knížete Esterházyho, když v roce 1791 obdržel zakázku na komponování v Londýně, nezaváhal ani okamžik. Na Mozartem vznesené pochybnosti, že přece vůbec neumí anglicky, Haydn odpověděl: „Mojí řeči rozumí po celém světě!“

Čtyři roky v Anglii znamenaly pro Haydna nebývalý tvůrčí rozkvět: díla, která zde za tu dobu složil, by vydala za celoživotní tvorbu. Vzniklo zde ne méně než 250 jednotlivých skladeb, například jeho opera „Orfeo“ a „12 londýnských symfonií“, mezi nimi proslulá symfonie č. 94 G-dur „S úderem kotlů“. Haydn si právě v cizině dobře uvědomoval své burgenlandské kořeny, což se projevovalo v tónech pro Brity zčásti nezvyklých: tak nechal Haydn v Londýnských symfoniích zaznít motivy z maďarských a chorvatských lidových písní a použil k tomu tzv. „cikánské stupnice”.

Stejně tak byl s dnešním Burgenlandem pevně spojen Ferencz Liszt. Již jako dítě byl v Raidingu fascinován maďarskými romskými hudebníky, kteří byli schopni prakticky bez notového záznamu a znalosti hudební teorie zahrát široký repertoár vlastních i převzatých skladeb. I když svou vlast opustil již ve dvanácti letech, zůstal těmto svým kořenům navždy hudebně věrný. Stejně nevyzpytatelná a rozmanitá jako jeho život je i jeho hudba, vyvěrající z vlivů vídeňské klasiky, kulturního a politického ducha Paříže 19. století, hudební kultury italské, ruské a německé a také již zmiňované maďarské, jež vyústily v celoživotní dílo, které se až dodnes vzpírá veškeré kategorizaci.

Kosmopolitou byl též Gustav Mahler, narozený v židovské rodině na Moravě. Již od raného dětství ho ovlivňovaly pestré hudební žánry v jeho okolí, od moravské lidové hudby přes produkce vojenských kapel až po řízné hospodské odrhovačky. Již záhy po vídeňských studiích vyšel najevo jeho neobyčejný dirigentský talent a této profesi se také postupně věnoval v Lublani, Olomouci, Kasselu, Praze, Lipsku, Budapešti a Hamburku, aby se nakonec stal ředitelem Dvorní opery ve Vídni.

I dnes se vliv slavných rakouských mistrů projevuje příznivě: země se stala oblíbeným místem setkávání přátel hudby z celého světa. Ti zde navštěvují festivaly, muzea a místa, kde žili a působili slavní skladatelé, a tak mohou ještě lépe porozumět jejich hudbě.