Navigace Obsah Aktivity v Rakousku

Imperiální Rakousko

Habsburkové se během své staletí trvající nadvlády nad Evropou projevili nejen jako příznivci stavebního ruchu, ale také jako nadšení cestovatelé – to se v neposlední řadě zrcadlí i na rozmanitosti imperiálních staveb po celém Rakousku. Štýrský Hradec, Innsbruck nebo Vídeň: dědictví imperiální minulosti Rakouska je patrné po celé zemi. Po stopách panovnického domu se můžeme vydat celým vnitřním městem. Stojí zde jeden z nejskvostnějších zámků světa: Zámek Schönbrunn. A přece, Rakousko nabízí mnohem více imperiálních klenotů. Cesta po stopách Habsburků vede po celé zemi.

Císařská apartmá Hofburg, Vídeň © Hofburg Kaiserappartements
Císařská apartmá Hofburg, Vídeň © Hofburg Kaiserappartements
Bad Ischl - Císařská vila a park © Kaiservilla
Bad Ischl - Císařská vila a park © Kaiservilla
Zámek Hof  Marchfeld, Dolní Rakousko © Lois Lammerhuber
Zámek Hof Marchfeld, Dolní Rakousko © Lois Lammerhuber

Štýrský Hradec, Innsbruck nebo Vídeň: dědictví imperiální minulosti Rakouska je patrné po celé zemi – ale samozřejmě nikde tak intenzivně jako právě v hlavním městě Vídni, kde je císařská atmosféra cítit třeba při návštěvě některé z řady historických kaváren. Po stopách panovnického domu se můžeme vydat celým vnitřním městem: Augustiniánský kostel na Josefském náměstí byl kdysi dějištěm habsburských sňatků, zatímco Císařská hrobka pod kostelem kapucínů sloužila jako místo posledního odpočinku korunovaných hlav. Nejvíce hostů to však táhne na nádherné zámky, jako je barokní Schönbrunn, který čítá, sečteno a podtrženo, 1.441 místností. Překrásné reprezentační a obytné komnaty císařské rodiny přilákají svým kouzlem ročně na 1,5 milionu návštěvníků; za návštěvu by však sám o sobě stál i jedinečný zámecký park. Nejen návštěvníci, ale i mnoho Vídeňanů neodolá každodenní procházce nahoru ke Glorietě a nejkrásněji položené vídeňské kavárně nebo odbočce k nejstarší doposud existující zoologické zahradě na světě. Právě zde, v zámeckém parku, se každoročně koná letní koncert Vídeňských filharmoniků – nevšední hudební zážitek s volným vstupem a působivou kulisou osvětleného zámku.

Také ve vídeňském Hofburgu, který sloužil zejména reprezentačním účelům, je možno navštívit někdejší císařské apartmány. Mimořádně názorně dokumentuje císařský všední den expozice ve Stříbrné komoře: již samotná okázalá kultura stolování naznačuje, jaké obrovské náklady byly spojeny s vydržováním dvora čítajícího na 5000 osob. „Sisi Museum" zase umožňuje nahlédnout do soukromého života slavné císařovny; kromě toalety a tělocvičny je kromě jiného k vidění rekonstrukce jejích zásnubních šatů, župan a posmrtná maska. Němí svědkové života, který byl příliš časně ukončen násilným činem – což měrou nikoliv nepodstatnou přispělo ke vzniku „mýtu Sisi“.
Vídeňské pamětihodnosti z doby císařství

Nanejvýš živo je oproti tomu nad Dunajem na terasách barokního zámku Hof při některé z barokních oslav, připomínajících dnešku fascinující životní pocit tehdejší doby. Opulentní zámek byl původně „knížecí odměnou“, kterou obdržel princ Evžen Savojský od Habsburků jako dík za vítězství nad tureckými obléhateli. V době nedávné očividně zchátralá budova byla na přelomu století pečlivě renovována a září nyní stejným leskem jako v době svého vzniku.

Stejně dobře zachovalá je i Císařská vila v Bad Ischlu, kde jejich veličenstva měla svůj letní byt. Sotva přišlo léto do krajiny, přestěhovali se Habsburkové do Solné komory – a ti, kteří si to mohli dovolit, tak učinili spolu s nimi. Vše ovšem začalo čistě lázeňským pobytem, který podnikl tehdy ještě bezdětný císařský pár František Karel a Žofie Bavorská na doporučení svého lékaře. Mnoho letních pobytů ve své Císařské vile v Bad Ischlu prožil také jejich syn císař František Josef a jeho žena Alžběta – vila je během letních měsíců zpřístupněna pro veřejnost a nabízí stejné pohledy jako kdysi císařovi a jeho rodině. Již tehdy hýčkalo c. a k. dvorní cukrářství Zauner mlsné jazýčky vynikajícími sladkostmi a návštěva v Bad Ischlu je i dnes bez odbočky k „Zaunerům" téměř nepředstavitelná.

Ani ne tak kvůli odpočinku, ale mnohem spíše z politických důvodů se Habsburkové usadili také v Tyrolsku: „Hlavní město Alp" Innsbruck posloužilo císaři Maxmiliánu I. jako strategicky ideálně položené místo pro expanzi do západní Evropy. Dnes jeho panování připomíná kromě jiného legendární „Zlatá stříška“. Tato dvorská lóže s vynikajícím výhledem na hlavní náměstí se rychle stala jedním ze symbolů Innsbrucku. Náhrobek císaře v innsbruckém kostele Hofkirche je dodnes považován za jedno z nejvýznamnějších děl renesančního umění ve střední Evropě.

Tipem spíše pro zasvěcené je naproti tomu Vévodský dvůr (Herzogshof) ve Štýrském Hradci (Graz), ve kterém úřadovali Habsburkové jako štýrská zemská knížata: celá fasáda budovy – přes 220 m² – je vyzdobena freskami barokního malíře Johanna Mayera, zobrazujícími bohy řecko-římské mytologie. Měli zkrátka vybraný vkus, tihle Habsburkové. A k tomu, aby se z něj lidé i dnes těšili, nemusí být ani příznivci habsburské monarchie.

Další informace o historii Habsburků:
www.habsburger.net