Navigace Obsah Aktivity v Rakousku

Rakousko - křižovatka Evropy

Rakousko je díky své zeměpisné poloze v srdci Alp do dnešních dnů místem průniku a setkávání různých kultur, obyčejů i dějinných událostí. U příležitosti 25 výročí pádu „železné opony“ a otevření hranic k českým a dalším středoevropským sousedům se Rakousko rozpomíná na své evropské kořeny.

chata Berliner Hütte v Tyrolsku © Österreich Werbung / Peter Burgstaller
chata Berliner Hütte v Tyrolsku © Österreich Werbung / Peter Burgstaller
Pěší túra k chatě Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Pěší túra k chatě Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Chata Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Chata Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Chata Simonyhütte © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte s pohledem na Dachstein © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte s pohledem na Dachstein © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte - zimní pohled © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte - zimní pohled © Alpenverein Austria
Rakouská národní turistická centrála přibližuje ve své kampani „Rakousko jako křižovatku Evropy“ z nejrůznějších úhlů pohledu. Díky několikasetleté společné historii s Rakouskem přitom přísluší Čechám, Moravě a Slezsku mimořádný význam.

Již samotný pohled do rakouských jídelních lístků naznačuje pohnuté osudy našich zemí a vzájemnou blízkou spojitost. Mnohé recepty a pokrmy, které jsou dnes často považovány za typicky rakouské speciality - od houskových knedlíků až po tvarohové koláče - by bez českého vlivu snad ani neexistovaly. Kromě jídel pak nezapřou svůj český původ ani názvy různých poživatin: od povidel (Powidl) až po rybíz (Ribisel) a od křenu (Kren) až po švestky (Zwetschke).

Avšak nejen v rakouském kulinářství a mentalitě zanechali obyvatelé českých zemí významné stopy. Také v Alpách nesou horské chaty hrdě jména například po Praze (Prager Hütte), Karlových Varech (Karlsbader Hütte) nebo Jablonci (Gablonzer Hütte). Jsou památkou na průkopnického ducha alpských spolků, které významným způsobem přispěly ke zpřístupnění rakouských Alp pro turisty. Také v oblasti kulturní se v Rakousku projevují rozmanité styly a vlivy, od balkánských a jihoevropských až po východoevropské, utvářející po staletí rakouskou lidovou kulturu, hudbu, architekturu, obyčeje i svátky.
 
Skvěle se v Rakousku cítí především turisté z okolních zemí. Je to pochopitelně způsobeno společnou historií – vlivy nejrůznějších kultur a zvyklostí jsou tu znát na každém kroku. Zvlášť patrný je vliv společné mnohaleté historie s Českou republikou. Tento fakt prozradí nejen pohled do jídelního lístku v restauracích po celém Rakousku, ale třeba i názvy horských chalup kdekoli v Alpách, jako Pražská chata (Prager Hütte) nebo Karlovarská bouda (Karlsbader Hütte). Pozitivní vztah Čechů k Rakousku má, jak je vidět všude kolem, hodně hluboké kořeny. Společná historie obou zemí pak naplno vynikne nad talířem dobrého jídla. Recepty a pokrmy, které jsou dnes považovány za tradiční rakouské speciality, by zcela jistě nevznikly bez vlivu českých hostů, kteří se v Rakousku nakrátko nebo trvale usadili. Patří sem především houskové knedlíky, ale i povidlové a tvarohové koláče. Český vliv je patrný nejen na samotných pokrmech, ale dokonce i na jejich názvech. A tak se v Rakousku s oblibou používají Powidl (povidla), Ribisel (rybíz) i křen (Kren). Česká kuchyně ale není jediná, která tu rakouskou během staletí formovala. Například myšlenka obalovaného masa se sem dostala ze severní Itálie. Ve Vídni pak přidali ke směsi na obalování mouku a slavný vynález – vídeňský řízek – byl rázem na světě.
Rakušané všechny své ryze domácí, ale i jiné pochoutky konzumují s obrovskou chutí a ještě se u toho rádi baví. A co je nejdůležitější, se stejným nadšením nabízejí své dobroty svým hostům. I z toho důvodu je Rakousko pro milovníky dobré kuchyně a příjemné zábavy zemí zaslíbenou.

Další zajímavé informace o navazování kontaktů obyvatel Alp s jinými oblastmi a kulturami si můžete přečíst v článku Alpské tradice.

Česká stopa v historii objevování rakouských Alp můžete sledovat zde.