Navigace Obsah Aktivity v Rakousku
close
Please choose your country:
Or choose your language:

Česká stopa v historii objevování rakouských Alp

Pražská sekce rakouského Alpského svazu (Alpenverein) byla založena roku 1870 a již v roce 1887 spravovala 11 vlastních horských chat. Celkem patřilo 14 českým sekcím Alpského svazu v německy hovořících oblastech 37 horských chat, z nichž 24 bylo vybudováno na území dnešního Rakouska.

chata Berliner Hütte v Tyrolsku © Österreich Werbung / Peter Burgstaller
chata Berliner Hütte v Tyrolsku © Österreich Werbung / Peter Burgstaller
Pěší túra k chatě Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Pěší túra k chatě Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Chata Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Chata Karlsbader Hütte © Ingrid Sieder
Chata Simonyhütte © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte s pohledem na Dachstein © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte s pohledem na Dachstein © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte - zimní pohled © Alpenverein Austria
Chata Simonyhütte - zimní pohled © Alpenverein Austria
Johann Stüdl
Významným alpinistou, který se značně podílel na výstavbě a rozvoji horských chat v Rakousku, byl Johann Stüdl. Pražský rodák a obchodník (*1839, Praha †1925, Salcburk) patřil k zakladatelům organizovaného alpinismu v Evropě a k velkým propagátorům horolezectví. V roce 1868 postavil pod jižními stěnami Großglockneru na sedle Fanatscharte ve výšce 2805 m za své peníze první horskou chatu ve Východních Alpách, která se dodnes jmenuje Stüdlhütte. Stüdl byl iniciátorem vzniku hnutí horských vůdců, stanovil tarify a odměny pro horské vůdce – první spolek horských vůdců ve Východních Alpách vznikl v Kalsu pod Großglocknerem v roce 1869. Stal se spoluzakladatelem organizovaného horského svazu – v roce 1869 byl založen německý Alpenverein (DAV). V témže roce založil v Praze první organizovaný spolek alpinistů na území dnešních Čech – byla to sekce Prag DAV, kterou sám vedl 50 let.

Friedrich Simony
Česká stopa v historii alpinismu, kterou zanechal Johann Stüdl, nebyla jediná. Dílo významného geografa a alpského průzkumníka,  Stüdelova současníka Friedricha Simonyho je dnes velmi oceňováno.
Simony se proslavil díky průzkumu a turistickému zpřístupnění oblasti kolem Dachsteinu. V roce 1847 se mu zdařil zimní prvovýstup a tomuto pohoří zasvětil plných 50 let svého života.
Simony se narodil 30. listopadu 1813 v severočeském Hrochově Týnci a zemřel 20. července 1896 v St. Gallenu (okres Liezen) ve Štýrsku. V roce 1840 zahájil Simony poprvé své výzkumné práce na náhorní plošině Dachsteinu – a sice geomorfologickým průzkumem a průzkumem osmi ledovců v horském masivu Dachsteinu. 1842 vystoupil badatel poprvé na vrchol Dachsteinu, o pět let později se mu zdařil první zimní výstup. V roce 1843 zkusil Simony štěstí také jako literát: napsal prolog k lidové divadelní hře. O rok později se v domě knížete Metternicha seznámil s básníkem Adalbertem Stifterem. Od té chvíle pojilo oba desetiletí trvající přátelství.
Od roku 1844 prováděl Simony své limnologické výzkumy, přičemž byl v tomto oboru vědy považován za průkopníka. Na základě měření hloubky prováděného v jezeře Hallstätter See vytvořil hloubkovou mapu jeho vod. Její originál je dnes uložen ve fakultní knihovně pro zeměpis a regionální výzkum Vídeňské univerzity. Jednou z jeho nejvýznamnějších prací byla velká monografie o Dachsteinu, jejíž rozvrh plán byl zveřejněn roku 1846 v novinách "Wiener Zeitung".
Simony se stal známou osobností také díky zpřístupnění Dachsteinu pro turisty. Vytyčil cesty a vyznačil je, zřídil také první zajištěnou stezku ve východních Alpách a nechal zřídit nouzové úkryty a horské chaty. V oblasti Dachsteinu jsou po něm pojmenovány například chata Simonyhütte nebo horské sedlo Simony-Scharte. Jeho jméno nese i celá řada ulic po celém Rakousku - třeba v Linci, ve Welsu či v Radstadtu.
Na svých toulkách pořizoval Simony průběžně kresby, na jejichž základě později tvořil akvarely. K podporovatelům tohoto významného alpského badatele patřil mezi jinými i kníže Metternich.

Více o historii a tradicích alpinismu naleznete zde.

České sekce Alpského svazu vystavěly téměř čtyři desítky alpských chat, které i dnes slouží k odpočinku všem příchozím.
 

Alte Prager Hütte (Stará pražská chata)

Venedigergruppe 2489 m n. m.
Vystavěna pražskou sekcí Alpského svazu - 1872, znovu postavena po zničení lavinou v roce 1877
za významné účasti Johanna Stüdla
Více informací zde
 

Neue Prager Hütte (Nová pražská chata)

Venedigergruppe  2796 m n. m.
Vystavěna pražskou sekcí Alpského svazu - 1903
za významné účasti Johanna Stüdla
Více informací zde
 

Karlsbader Hütte (Karlovarská chata)

Lienzské Dolomity v Gailtalských Alpách 2260 m n. m.
Vystavěna teplickou sekcí Alpského svazu – 1888 pod jménem Leitmeritzer Hütte (Litoměřická chata). V roce 1906 zakoupena karlovarskou sekcí a přejmenována na Karlovarskou chatu
Více informací zde
 

Sudetendeutsche Hütte (Sudetoněmecká chata)

Granatspitzgruppe 2650 m nám.
Vystavěna sudetskou sekcí Alpského svazu - 1929  
Více informací zde
 

Neue Reichenberger Hütte (Nová liberecká chata)

Venedigergruppe  2586 m nám.
Vystavěna libereckou sekcí Alpského svazu - 1926  
Více informací zde
 

Warnsdorfer Hütte (Varnsdorfská chata)

Venedigergruppe 2336 m n. m.
Vystavěna varnsdorfskou sekcí Alpského svazu - 1891
Více informací zde
 

Gablonzer Hütte (Jablonecká chata)

pohoří Dachstein / Gosau 1550 m n. m.
Vystavěna jabloneckou sekcí Alpského svazu, v roce 1933 zakoupena a přestavěna hrubá stavba
Více informací zde
 

Brünner Hütte (Brněnská chata)

Stoderzinken/Dachstein 1747 m n. m.
Vystavěna moravskou sekcí Alpského svazu roku 1887
Více informací zde