Z Bad Tatzmannsdorfu do kláštera Klosterneuburg
Lázeňská tradice, klasické legendy a indigově modré košile.
Etapa 7
Z Bad Tatzmannsdorfu do kláštera Klosterneuburg
Lázeňská tradice, klasické legendy a indigově modré košile:
- Lázeňská tradice v Bad Tatzmannsdorfu
- Vyhlášený steinbergský modrotisk
- Lisztovo muzeum v Raidingu
- Zámek Esterházy v Eisenstadtu
- Muzeum Arnulfa Rainera v Badenu
- Klášter Klosterneuburg
Lázeňská tradice v Bad Tatzmannsdorfu
Znáte Tarcsafürdő? Ale ano, určitě ho znáte. Tak totiž zní maďarský název města Bad Tatzmannsdorf. Kdysi toto lázeňské město patřilo k Německým západním Uhrám. Roku 1919 bylo přislíbeno Rakousku a o dva roky později se stalo součástí nové spolkové země Burgenlandsko. Od roku 1926 město nese přídomek „Bad“. Lidé se sem však jezdili koupat už mnohem delší dobu. Místo má za sebou téměř čtyřsetletou lázeňskou tradici. Vlastní muzeum vystavuje pozůstatky po slavných lázeňských hostech, především po významném básníku Franzi Grillparzerovi. Na lázních v Bad Tatzmannsdorf je jedinečné, že se tu nacházejí hned tři přírodní léčivé procedury. Léčivá uhličitá voda pomáhá snižovat krevní tlak, léčivé bahno zmírňuje chronické bolesti a termální voda slouží jako léčivá koupel proti revmatu.
Vyhlášený steinbergský modrotisk
Při vstupu do místnosti máte pocit, že jste ve skanzenu a jako byste se přesunuli do jiné doby. Ve skutečnosti se v burgenlandském Steinbergu dodnes pracuje podle staré tradice. Rodina Koó provozuje jednu z posledních existujících modrotiskových dílen v Evropě. Modrotisk je postup barvení lněné nebo bavlněné látky, při kterém vzniká bílý vzorek na modrém pozadí. Tato technika byla vynalazena již v 17. století. Drahé látky si mohli dovolit jen majetní a pro chudší obyvatelstvo se osvědčily potištěné textilie. V současnosti jsou výrobky rodiny Koó velmi vyhledávané. Burgenlandský indigový ruční modrotisk byl roku 2010 prohlášen za nehmotné kulturní dědictví Rakouska a přijat do seznamu národního dědictví UNESCO.
Muzeum Ference Liszta
V Raidingu žije pouze 840 obyvatel. Na první pohled místo vypadá jako úplně normální vesnice ve středním Burgenlandsku. Měli byste si však udělat čas na krátkou zastávku a poznat Raiding jako místo se silným vztahem ke kultuře. Před více než 200 lety se tu totiž narodil Franz Liszt (1811 až 1886). Byl to klavírní virtuos a navíc působil jako spisovatel a ředitel divadla. Jeho překrásný šindelemi pokrytý rodný dům, který pochází z 16. století, je v současnosti sídlem Lisztova muzea. V roce 2006 byl přímo vedle něj postaven moderní koncertní sál, který slouží jako místo konání každoročního Lisztova festivalu. Je to tedy zdařilá symbióza současnosti a minulosti.
Zámek Esterházy v Eisenstadtu
Knížecí rodina Esterházy po sobě zanechala bohaté dědictví. Nejen že byl po nich za časů habsburské monarchie pojmenován krémový dort, který dodnes patří ke klasickým rakouským cukrářským specialitám, ale jejich jméno nese i jeden z nejkrásnějších barokních zámků v zemi, který návštěvníkům dává nahlédnout do života na knížecím dvoře. Pozorovatel vnímá zámek Esterházy jako kombinaci barokního lesku, klasicistní přísnosti a rakouského biedermeieru. V této inspirující atmosféře skládal Joseph Haydn své skvělé kompozice. V sále, ve kterém tyto skladby kdysi měly premiéru, se dodnes pořádají koncerty. Je považován za jeden z nejlepších koncertních sálů na světě a díky svým uměleckým freskám také za jeden z nejkrásnějších.
Muzeum Arnulfa Rainera v Badenu
V 19. století se v budově koupaly badenské dámy. Později se z dámských lázní stala výstavní galerie. V roce 2009 slavil nejslavnější umělec ve městě 80. narozeniny a město Baden se rozhodlo z budovy udělat Muzeum Arnulfa Rainera. Již za jeho života muzeum nabízí zajímavý přehled umělcova díla, které sahá od malby přes výkresy a sochy až k fotografii. Nejznámější jsou samozřejmě jeho legendární přemalby - od začátku 50. let přemalovával Rainer své vlastní i cizí obrazy. V muzeu ale uvidíte i díla jiných umělců a nejméně dvakrát ročně se expozice mění. Dům umění opustíte osvěženi a povzbuzeni jako po koupeli.
Klášter Klosterneuburg
Z Vídně budete v klášteře Klosterneuburg na kole v mžiku. Ke vzniku této dominanty města se váže možná ne zcela pravdivá, ale o to hezčí pověst o jeho založení. Krátce po svatbě se svou Agnes se markrabě Leopold III. Babenberský (1073 až 1136) rozhodl vystavět klášter. Když se svou ženou mluvil o možném umístění kláštera, strhl jí závan větru závoj a odnesl ho do lesa. I přes dlouhé hledání se závoj nenašel. Po osmi letech ho Leopold při honu znovu našel v lese. Závoj visel na bezovém keři, kde celou dobu přečkal bez úhony. Přesně na tomto místě byl později postaven klášter - tak se to alespoň vypráví v pověsti.