Gustav Klimt a příslib růže

Růže jako symbol vášně. „Růžová zahrada", jeden z nejznámějších obrazů přírody od Gustava Klimta, vznikla v roce 1912. Zakládající předseda revolučního spolku Vídeňská secese byl vyhlášeným milovníkem zahrad. Čtvercový obraz, který je dnes v soukromém vlastnictví, znázorňuje zahradu útočiště v ulici Feldmühlgasse ve Vídni, které Klimt obýval s mnoha kočkami. Na doporučení svého mecenáše se sem "poustevník z Unter St. Veitu" přestěhoval po stržení svého ateliéru na adrese Josefstädter Straße 21. V době nastěhování do dnes po něm pojmenované "Klimtovy vily" v 13. vídeňském okresu na místě stál pouze malý zahradní domek s výhledem na impozantní květinovou zahradu. Ta Klimta fascinovala. Každý rok nechal zahradu osadit novými květinami. Na záplavu květů byl patřičně pyšný. Když přijímal návštěvy, nejprve je provedl přívalem květin a teprve poté jim ukázal ateliér a obrazy.

„Klimtovu zahradu u domu ve Feldmühlgasse každoročně zdobily květinové záhony. Byl to požitek, procházet se mezi květy a starými stromy". Takto popsal expresionista Egon Schiele působiště svého otcovského přítele.

Klimtovu vilu v Hietzingu, jejíž zahradní domek malíř využíval jako ateliér a dílnu ve svém posledním tvůrčím období, lze dodnes navštívit včetně její rajské zahrady o ploše 6 500 metrů čtverečních. Umělec tvořil svá díla v ateliéru vsedě na malé dřevěné stoličce před stojanem. Pozoroval střídavě pestrobarevnou zahradu a velkou pohovku, na které pravděpodobně spočívaly jeho modelky. Velká část Klimtova díla je ostatně věnována ženám. Na tomto místě Klimt od roku 1911 až do své smrti v roce 1918 vytvořil několik svých nejdůležitějších výtvorů. Pracoval zde na více než 50 obrazech, mezi které patří světoznámé silné a smyslné portréty žen, například „Adele Bloch-Bauer II“, „Friederike Beer“, „Nevěsta“ a „Adam a Eva“.

Ateliér a zahrada dnes. Proč je architektura tohoto domu tak fascinující? Ve 20. letech 20. století byl Klimtův ateliér s pitoreskní vilou "přestavěn" a přitom zůstal zachován v interiéru vily. Stejně tak i růže v zahradě, které Klimt zachytil na svém obraze. To je zásluha Egona Schieleho, který v roce 1918 bezprostředně po Klimtově náhlé smrti vyzval ke koupi "domu včetně zahrady a vybavení" a jeho zachování v původním stavu. Bohužel k tomu nejprve nedošlo. Zahrada a ateliér byly prodány, rozšířeny, nacifikovány, restituovány a odkoupeny státem. Poté, co se vila využívala jako škola a sklad, se začala rozpadat a růžová zahrada zpustla. Když už vile hrozilo stržení, zachránila ji občanská iniciativa. Rakouský stát vilu revitalizoval a uvedl ateliér do původního stavu. V roce 2014 byla "Klimtova vila", kterou v současnosti jako muzeum provozuje soukromá společnost, prohlášena za evropské kulturní dědictví.

Také zahrada byla znovu uvedena do původní podoby. Srdce zahrady, které můžeme obdivovat na Klimtově obraze, tvořily damašské růže, které byly na pozemku vysazeny okolo roku 1900. Takzvaná "Klimtova růže" byla vyšlechtěna vídeňským zahradnickým odborníkem. "Narouboval výhonky ze dvou mateřských rostlin na šípkové růže. V průběhu částečné rekonstrukce zahrady bylo vysazeno 22 keřů", vysvětluje ředitel Klimtovy vily Baris Alakus.

Klimtova růže vás očaruje jemnou růžovou barvou, ať už na obraze, nebo dodnes v zahradě Klimtovy vily ve Vídni. Je dobře známo, že růžové růže symbolizují "mládí, zamilovanost a krásu" - tyto tři vlastnosti z nich dělají dokonalý dárek na začátku vztahu. Což nás možná přivádí o krůček blíže Klimtovu tajemství, jak dobývat krásné ženy...