Please choose Language or Country
or

Lidové zvyky od čertů až po Tři krále

Dlouho před masopustem s jeho veselými postavami se po celé zemi objevují divocí čerti, aby v období "kouřových nocí"  mezi Vánocemi a 5. lednem zaháněli zlé duchy. Již od počátku prosince až do Tří králů se ale udržují také "jemnější" zimní zvyky.
 

Lidové zvyky od čertů až po Tři krále

  • Čerti - Krampusové v Salcburku © Salzburger Christkindlmarkt Čerti - Krampusové v Salcburku © Salzburger Christkindlmarkt
  • Perchty v Tyrolsku © Österreich Werbung /  Fankhauser Perchty v Tyrolsku © Österreich Werbung / Fankhauser
  • Perchty v Tyrolsku © Österreich Werbung /  Fankhauser Perchty v Tyrolsku © Österreich Werbung / Fankhauser
  • Folklore in Lower Austria / Perchten © Österreich Werbung / Gregor Semrad Folklore in Lower Austria / Perchten © Österreich Werbung / Gregor Semrad

Korutany

Klepači (Klöckler) z Gegendtalu
Selští mládenci v údolí Gegendtal mezi Treffen a Afritz to vůbec nemají lehké, když musí po tři čtvrteční večery v období adventu s lomozem a zvonky táhnout od domu k domu, aby obyvatelům povinšovali zdraví do nadcházejícího roku. Je totiž zvykem, klepače nevpustit do domu hned, ale pokoušet se je starými říkadly odehnat. Vstup do domu si musí sami vydobýt veršovánkami a popěvky. Pak jim ale bývá podáno chutné občerstvení.

Rosentalský Mikuláš a čert
Když jde svatý Mikuláš, s děvečkou, zvoníkem, košíkářkou a nahrávačem po vsi až na náves, jedná se o jedinečnou skupinu postav přesně určenou již od roku 1889, jak existuje jedině v tradicích Suetschachu. Pozorovatelé se přitom stávají spoluúčinkujícími, což činí tuhle podívanou, probíhající každoročně 5. prosince, obzvláště lákavou.

Pekelný průvod Bartlů v St. Veit an der Glan
Bartlové jsou strašidelné postavy v St. Veit an der Glan, které pochopitelně „přicházejí z pekla“ a pravidelně 5. prosince provádí svá alotria. A s nimi celkem 400 percht ve 30 skupinkách, které předvádí spektakulární show v ohromujících kostýmech a maskách a udržují tak starý jihogermánský rituál štěstí a plodnosti.

Pečení klíče - Quatemberský chléb
Při posledním pečení chleba v roce se do těsta vtiskne velký domovní klíč. Tento chléb je pak rozdáván služebnictvu. Zvyk má přinášet zdraví a štěstí.

Vykuřování
S hliněnou nádobou, rozpálenou pánví nebo roštem, na jehož uhlících žhnou jalovcové větvičky, lesní kadidlo, nardové koření a větévky palmového listí vysvěcené na Velikonoce, prochází hospodář nebo matka domu, následováni celou rodinou a služebnictvem, všechny prostory domu, ustájení, dvůr a nakonec celou usedlost, zatímco jeden z členů družiny kolem kropí svěcenou vodou. Během celého procházení se všichni nahlas modlí. Vykuřování se opakuje v předvečer Nového roku a Tří králů, a proto se tyto tři noci nazývají také kouřové noci.

„Roateln“ v údolí Lavanttal/Görtschitztal
Neobvyklým vánočním zvykem, který se dochoval v údolí Lavanttal a Görtschitztal je "Roateln". Všechno, co má v domě ostří, se před Vánocemi nabrousí a na Štědrý večer ukládá pod bílé prostřený stůl. Na něm stojí bábovka, miska se svěcenou vodou a svíčky.  Nohy stolu jsou omotané železnými řetězy. Tak zůstane stůl stát až do Nového roku. Jedná se o starobylé kouzlo, které má sedláky ochránit a připoutat k nim štěstí a dobrou úrodu.

Lidové zvyky v Korutanech
 

Dolní Rakousko

Ausrauka
„Vykuřování“ (v nářečí oblasti Mostviertel „Ausrauka“) prostor domu kadidlem a kropení svěcenou vodou zahání zlé duchy a ochrání dům a jeho obyvatele před neštěstím. Tento náboženský zvyk s pohanskými kořeny se slaví po čtyři „kouřové noci“ – z 21. na 22. prosince (nejdelší noc v roce), ze 24. na 25. prosince (Štědrý večer), z 31. prosince na 1. ledna (silvestrovská noc) a z 5. na 6. ledna (tříkrálový večer). O těchto večerech pronáší pán domu kadidelnici, tzv.  "Ausrauka-Tegl" s žhnoucím dřevěným uhlím a kadidlem, všemi obytnými místnostmi a stájemi v domě. Pak se "Ausrauka-Tegl" postaví v místnosti na židli a celá rodina se modlí sedmkrát "Otče náš". Zbytky dřevěného uhlí z vykuřování se následující den roztrousí po poli. Kdo si chce po celý rok ušetřit bolesti hlavy, podrží svůj klobouk nad voňavým kadidlem a rychle si jej nasadí zpět.

Novoroční zastřelování
Hned po půlnoci začíná „Novoroční zastřelování“ a na Nový rok dopoledne „střelba“ pokračuje. S puškami a petardami se chodí k sousedům, přátelům a příbuzným odpálit před domem petardy. „Střelci“ jsou pak pozváni na jídlo a pití.
www.mostviertel.info

Pouštění lodiček
Svatý Mikuláš je patronem všech námořníků. Na jeho počest děti pouštějí ve Spitz an der Donau vysvěcené lodičky s připevněnou svíčkou, které předtím samy vyrobily. Tento zvyk prý přináší štěstí a požehnání.
 

Horní Rakousko

Běh zvoníků v Ebensee
Zvyk běhu zvoníků pochází z Ebensee a rozšířil se po celé oblasti Solné komory a jezera Wolfgangsee až do Štýrska. Svátek, pořádaný každoročně 5. ledna, charakterizují typické bílé postavy, nošení a zvonění velkých zvonců a obrovské svítící klobouky. Zatímco zpočátku se běhu směli účastnit jen svobodní mládenci, dnes již nezadanost není kritériem pro přijetí. V posledních letech lze dokonce pozorovat začleňování žen a dívek do nejrůznějších úkolů kolem Běhu zvoníků. Tradiční Běh zvoníků v Ebensee byl dokonce prohlášen rakouským duchovním kulturním dědictvím UNESCO.
www.traunsee.at 

Krampamperlbrennen
Tradičním zvykem ze Solné komory je pálení kořalky s cukrem, 'Krampamperlbrennen', pořádané každoročně 26. prosince v hostincích obcí Ebensee a Bad Goisern. Na stolech hostince se rozestaví sklenice se slivovicí nebo jinou pálenkou s nejméně 50 procenty alkoholu. Lihovina se zapálí a osoby sedící kolem stolu taví v alkoholovém plameni na vidličkách libovolné množství kostek cukru. Rozpouštěný cukr pomalu odkapává do sklenice, barví pálenku do hněda a dává jí sladkou chuť. Když plamen dohoří, podává se sklenice kolem stolu a společně, doušek po doušku se vyprázdní.
www.salzkammergut.at

Práskání bičem  v Linci
Hned 1. ledna se v 11 hodin před Zemským domem v Linci koná tradiční práskání bičem. Práskači přicházejí se 4kg těžkými a 4m dlouhými biči do centra města, aby si připomněli tradici zvyku pořádaného od roku 1925.
www.linztourismus.at

Innviertelská maškaráda
Innviertelští "Maškeři" táhnou v vždy v předvečer Tří králů převlečení jako čarodějnice, divoký medvěd, muž s kukátkem, kašpárek, čert, myslivec, podomní obchodník apod. od domu k domu, aby zahnali zlé duchy a popřáli obyvatelům štěstí.
www.innviertel-tourismus.at 
 

Salcbursko

Pongauský Běh Percht
Běh Percht v Pongau je největším v celém Salcbursku a koná se pravidelně každé 4 roky, vždy střídavě v obcích Altenmarkt, Bad Gastein, Bischofshofen a St. Johann. Pestrobarevné množství masek se v průběhu doby rozdělilo na dvě hlavní skupiny podle dvojí povahy „paní Perchty“ na Dobro a Zlo. Jedny vedou pěkné Perchty s tabulovými ozdobami na hlavách, ty druhé představují zlé Perchty s ošklivými maskami – obě skupiny Percht doprovází velký počet dalších postav. S Perchtami je spojována víra v dobrý rok a úrodnost půdy.
www.sanktjohann.com

Čerti se zobáky v Raurisertalu
Ne jen hlasitý řev, ale také kokrhání znamenají příchod čertů Perchtů, kteří večer před dnem Tří králů procházejí dům od domu celé město. Na hlavě mají připevněny zobáky - sofistikované konstrukce z dřevěných tyček, kartonu a plátna. Historie čertů sahá až do minulosti, kdy se těžilo zlato a horníci často mívali nepořádek ve svých obydlích. Dodnes chodí čerti po domech a kontrolují, zda je tam uklizeno a čisto. A pokud jsou děti zlobivé, tak si čerti odnesou v pytlu na zádech. Rodiče se zatím těší, až si děti další den dobrovolně uklidí svůj pokoj.
www.raurisertal.at
 

Štýrsko

Mláďátka
V mnoha obcích se na Mláďátka konají v kostelích rodinné mše. Ve Štýrsku je rozšířený zvyk „bití pro svěžest a zdraví“: Děti smí "bít" dospělé březovými větvičkami a odříkávají přitom říkadla s přáním pevného zdraví do nového roku. Za odměnu pak dostanou ořechy, jablka nebo sušené hrušky.

Štěpánská jízda
V období Adventu dříve panoval přísný půst, který končil až vánoční mší. Slavnostní jídlo po mši pak bylo obzvlášť hojné. Štědrý den byl čistě rodinným svátkem, na Štěpána se naopak chodilo na návštěvy a koně se vypravovaly na Štěpánskou jízdu. Štěpánské jízdy se dnes konají především v severních oblastech západního Štýrska. 
www.steiermark.com 

Běh zvoníků v Gröbmingu
O poslední z "kouřových nocí" (Rauhnacht), 05. ledna, táhnou po setmění obcí bíle oděné skupinky s osvětlenými klobouky a ozdobami hlavy. Zvyk pochází z 19. století a dodnes se praktikuje především v údolí Ennstal. 90 účinkujících z Gröbmingu a okolí nosí na hlavách velkou konstrukci ze dřeva, potaženou přírodním papírem. Z něj jsou vystřiženy nejrůznější výjevy a postavy, podlepené hedvábným papírem. Celá ozdoba na hlavě se osvětluje výhradně svícemi.
www.schladming-dachstein.at 

Běh zvoníků Wildalpen
Večer, 5. ledna, se v obcích Wildalpen a Hinterwildalpen koná tradiční Běh zvoníků. Pro zvoníky z Wildalpen jsou charakteristické prosté, vysoké (70-80 cm) válcové ozdoby na hlavách ze silného kartónu, které mají - na rozdíl o bohatého zdobení výjevy zvoníků v Solné komoře - jen vystřižené otvory ve tvarech křesťanských motivů. Zajímavé jsou háčkované závoje, za kterými zvoníci skrývají své obličeje. Světlo uvnitř kloboukových ozdob má odkazovat na slunce (zimní slunovrat) a přinést světlo života a radosti do každé domácnosti a zajistit dobrou úrodu. Běžci musí být svobodní a mají přitom povinnost mlčenlivosti. Zatímco zvoníci v oblasti Solné komory zpívají písně a odříkávají přání a požehnání, musí zvoníci ve Wildalpen před navštíveným domem mlčky oběhnout povinná tři „kolečka“, aby se pak rozloučili jen malou úklonou.
www.wildalpen.at
 

Tyrolsko

Obchůzky "Klaubaufů"
Má bílou, černou nebo hnědou srst, hrubě vyřezanou dřevěnou masku nebo zle vypadající masku z hliníku. Na zádech má hned několik větších zvonců: To je „Klaubauf“, který společně s dalšími maskovanými postavami doprovází Mikuláše na jeho pochůzkách vesnicí. Mikuláše navštěvuje domy, vyptává se dětí, zda byly hodné, a nechá je obdarovat dvěma anděly. „Lotr“ a ”Lotřice” zatím slídí okolo po penězích a jako poděkování zatancují za doprovodu hudby. Dříve bylo také časté takzvané „tahání stolu“, dnes už se ale moc neprovozuje. Při něm se několik „Klaibaifů“ (v dialektu množné číslo pro Klaubaufa) snažilo vytáhnout stůl ven z domu. Pro pána domu pak bylo ostudou, když se jim to podařilo. Obchůzky Klaubaufů jsou dnes živé zejména ve východním Tyrolsku.

Vykuřování
V lidové víře začínalo 25. prosincem mýtické období "kouřových nocí" (německý pojem „Rauhnacht“ je odvozen právě od „Räuchern“ - vykuřování). Strašidelní duchové navštěvovali až do 6. ledna stáje i domy. Duchy bylo třeba z domu i ze dvora vyhnat vykuřováním na Štědrý večer, na Silvestra a na Tři krále. Pokud některý z členů rodiny při vykuřování chyběl, znamenalo to neštěstí či smrt. Vykuřování se v Tyrolsku praktikuje dodnes. Do velké pánve, naplněné žhavými uhlíky, se vloží kadidlo, se kterým pak rodina za stálých modliteb obřadně prochází všechny prostory domu a „vykuřuje“.

Klepání
Dodnes běžným způsobem zahánění zlých duchů přírody je klepání, jehož tradice sahá až do 15. století. V té době je zdokumentována jako světský zvyk, který neměl žádný vztah ke křesťanským Vánocům. Klepání bylo spíše věšteckým zvykem se vztahem k přelomu roku a předpovídání budoucnosti. Když se např. v pravý čas zaklepalo na stěny stáje, mohli jste slyšet, jak si domácí zvířata povídají o mrtvých nadcházejícího roku. Tento zvyk se dochoval zejména v oblasti Unterinntalu. Skupinka většinou mužských zpěváků se přitom převlékne za pastýře a po tři čtvrteční večery před Vánocemi (noci klepačů) navštěvují domy v sousedství. Zpěváky zvou do domu a tam si s nimi zazpívají písně a koledy, oznamující vánoční poselství o narození Ježíše. Klepání v oblasti Tyrolského Unterlandu bylo také zapsáno na seznam „duchovního kulturního dědictví UNESCO“.

Běhy Percht
Běhy Percht se konají o "kouřových nocích" a v mnoha tyrolských obcích již 5. prosince. V chlupatých kostýmech a se strašidelnými maskami táhnou ďábelské postavy s lomozem po vesnici.
kultur.tirol.at
 


 

copyrights obrázků

Účelem dvou hlavních domén www.austria.info a www.austriatourism.com je propagace Rakouska jako prázdninové destinace.