Oskar Kokoschka
Malíř a dramatik

Oskar Kokoschka, narozený v Pöchlarna, ovlivnil vídeňskou modernu a svým expresivním dílem vzbudil pozornost v umělecké scéně i společnosti.

Velký malíř a představitel expresionismu Oskar Kokoschka se narodil v malebném městečku Pöchlarn na Dunaji. A i když proslul po celém světě, svůj původní domov v Dolním Rakousku nosil celý život ve svém srdci.

Dnes je v Pöchlarnu přítomnost tohoto výjimečného umělce silnější než kdy dřív. „Jsme na to hrdí,“ říká kunsthistorička a autorka knih o Kokoschkovi Bernadette Reinhold: „Pöchlarn má jen kolem 4 000 obyvatel. Že se zde narodil tak významný umělec a že jeho rodný dům dnes slouží jako muzeum a dokumentační centrum – to je opravdový dar.“

Návštěvníci zde potkávají Kokoschku na každém kroku: jeho obří reprodukce zdobí fasády mnoha domů. Ještě intenzivnější zážitek nabízí Muzeum Oskara Kokoschky v Pöchlarnu, které se nachází přímo v jeho rodném domě a přilehlé historické stodole.

Oskar Kokoschka
Narodil se: 1. března 1886 v Pöchlarnu, Dolní Rakousy
Zemřel: 22. února 1980 v Montreux, Švýcarsko
Povolání:Malíř, scénograf, spisovatel, dramatik
Umělecké období: Expresionismus, vídeňská moderna
Známá díla: Vítr nevěsty, Tygří lev, Hořící trn, četné portréty a krajiny

Oskar Kokoschka a jeho vášnivý svět obrazů

Etapy života a umění

1886–1909: Raná léta a umělecký průlom

Oskar Kokoschka se narodil v Pöchlarnu a vyrůstal ve Vídni. Na Uměleckoprůmyslové škole si rychle vybudoval osobitý styl. Pozornost vzbudil už brzy – kontroverzní hrou Vrah, naděje žen (Mörder, Hoffnung der Frauen) a pohádkovou knihou Snící chlapci (Die träumenden Knaben).

1910–1914: Berlín a Alma Mahler

Kokoschka navázal umělecké kontakty v Berlíně a navázal intenzivní vztah s Almou Mahleru, který ovlivnil řadu jeho obrazů a literárních děl. Tato bouřlivá etapa zanechala silnou stopu v jeho tvorbě.

1914–1918: Válka a trauma

Dobrovolně narukoval do armády a byl těžce zraněn. Válečné zážitky ho hluboce poznamenaly a zásadně se promítly do jeho tvorby. V Drážďanech se zapojil do umělecké bohémy a zpracoval své zkušenosti v divadelních hrách.

1938–1953: Exil ve Velké Británii

Nacisté ho označili za „zvrhlého umělce“, a tak odešel do exilu do Velké Británie. Tam se nejen věnoval malbě, ale také veřejně vystupoval proti totalitě. Zůstal věrný svému expresivnímu stylu a jeho díla nesla silný politický podtext.

1953–1980: Návrat a odkaz

V Salcburku založil „Školu vidění“ (Schule des Sehens), dnes Mezinárodní letní akademii výtvarného umění, kde podporoval mladé talenty. Svá poslední léta strávil u Ženevského jezera – maloval, psal a až do konce života zůstal aktivní. Zemřel v roce 1980 v Montreux. Jeho dílo má dodnes celosvětový význam.

Rodné město v oblasti Dunaje

Pöchlarn jako „trvalý návrat domů“

Oskar Kokoschka zůstal po celý život úzce spjat se svým rodištěm Pöchlarnem. Bernadette Reinhold, vedoucí Oskar-Kokoschka-Zentrum na Univerzitě užitého umění ve Vídni a přední odbornice na jeho dílo, vysvětluje: „Kokoschka se opakovaně odkazoval na Pöchlarn – v mnoha svých povídkách i textech. Založení dokumentačního centra v domě jeho rodičů pro něj znamenalo jakýsi ‚trvalý návrat domů‘.“

Dunaj hrál v jeho životě výjimečnou roli – bez ohledu na to, zda právě žil v Londýně, cestoval po Blízkém východě nebo tvořil u Ženevského jezera. „Narodil se u řeky, kde je všechno neustále v pohybu a kde se vlivy různých kultur mísí – to pro něj bylo zásadní,“ říká Reinhold. V 50. letech byl Kokoschka jmenován čestným občanem města.

Mistr mnoha umění

Malíř duší a „divoch z povolání“

Oskar Kokoschka byl všestranný talent – dnes bychom řekli „multitalent“. Psal divadelní hry a povídky, navrhoval scénografie pro divadla i mozaiky pro kostely. Především však maloval – divoce, expresivně a s hlubokým citem. Právě jeho výjimečné a na svou dobu zcela revoluční portréty mu přinesly mezinárodní slávu. Nešlo mu o věrné zachycení vzhledu, ale o odhalení charakteru, který se skrýval pod povrchem.

Z Kokoschkových portrétů vyzařuje optimismus, ale i nejistota, vnitřní napětí a často také smutek a bolest. Jeho tvorba bývá označována jako „malba duše“. Umělci totiž nešlo jen o vnější podobu – chtěl na plátno přenést celou osobnost člověka.

Umění, exil a touha po domově

Portréty neklidného ducha

Již jako mladý muž odešel Oskar Kokoschka do Vídně, kde položil základy své umělecké dráhy. Ze všeho nejvíce ho fascinovaly lidské tváře – téměř polovina jeho děl jsou portréty. Maloval Adolfa Loose, Karla Krause i řadu politiků a veřejně známých osobností.

Po první světové válce působil jako profesor v Drážďanech. Roku 1923 si vzal neplacenou dovolenou – a už se nikdy nevrátil. Místo toho putoval několik let Evropou, severní Afrikou a Předním východem, kreslil a maloval.

Když nacisté jeho umění označili za „zvrhlé“, emigroval do Londýna, kde vytvořil silně politicky laděná díla. Skutečný domov nalezl tento neúnavný poutník až u Ženevského jezera, kde také v roce 1980 zemřel ve věku 94 let.

Po stopách Oskara Kokoschky

Nahlédnutí do Muzea Kokoschka v Pöchlarnu

Často kladené dotazy (FAQs)

Oskar Kokoschka se narodil 1. března 1886 v Pöchlarnu v Dolním Rakousku a zemřel 22. února 1980 v Montreux u Ženevského jezera ve Švýcarsku.

Jeho život se odehrával na několika místech:

  • Vídeň: rané vzdělání a umělecký průlom ve vídeňské moderně. Silný vliv vídeňské dílny (Wiener Werkstätte) a osobností jako Gustav Klimt.

  • Drážďany: v letech 1919 až 1923 působil jako profesor na umělecké akademii – byl vlivný, ale dlouho na jednom místě nezůstal.

  • Cestování: od roku 1923 byl Kokoschka téměř nepřetržitě na cestách po Evropě, severní Africe a Blízkém východě.

  • Exil v Londýně: po označení jeho tvorby nacisty za „zvrhlé umění“ (entartete Kunst) v roce 1938 emigroval do Velké Británie, kde také tvořil politická díla proti nacistickému režimu.

  • Montreux: od roku 1953 žil ve Švýcarsku, kde také zemřel.

Oskar Kokoschka patřil k nejvýznamnějším představitelům expresionismu a vídeňské moderny a byl neklidným duchem na pomezí umění a světových událostí. Proslavil se především svými intenzivními portréty, ve kterých nechtěl zachytit jen vnější podobu, ale i vnitřní svět lidí.

Svým energickým malířským stylem, výraznými barvami a nervózními liniemi byl průkopníkem nové obrazové řeči. Kokoschka nebyl jen malířem, ale také dramatikem a politickým myslitelem: jeho kontroverzní hra Vražedkyně, naděje žen ho brzy proslavila, později v exilu v Londýně bojoval svým uměním proti fašismu a totalitarismu. Jako „věčný poutník“ cestoval po Evropě, severní Africe a Blízkém východě – vždy hledal výraz, pravdu a místo, které by mohlo být domovem.

Oskar Kokoschka byl ženatý s pražskou právničkou Oldou Palkovskou. Seznámili se v Praze v roce 1934 a v roce 1941 se vzali v Londýně během druhé světové války. Společně později žili ve Villeneuve u Ženevského jezera. Děti neměli. Olda Kokoschka přežila manžela o 24 let a zemřela v roce 2004, stejně jako její manžel, v Montreux.

To by vás mohlo také zajímat

Objevte to nejlepší z Rakouska!