Peter Rosegger
Literatura mezi sněhem a ledem
Očima dítěte líčil Peter Rosegger krásu, ale i drsnou nehostinnost zimy. Vyrůstal na horském statku ve Štýrsku – básník mu později říkal „lesní domov“ („Waldheimat“) – a stal se úspěšným německy píšícím spisovatelem přelomu století.
Zvláštní obliby se těšilo jeho třísvazkové vyprávění Když jsem ještě byl chlapcem z lesního statku (Als ich noch ein Waldbauernbub war), které vycházelo v letech 1900 až 1902 a stalo se skutečným bestsellerem.
Peter Rosegger se narodil v roce 1843 v horské osadě Alpl jako nejstarší ze sedmi dětí. Syn negramotného otce se mnoho naučil od své matky, která číst uměla. V sedmnácti letech nastoupil do učení na krejčího, protože byl na práci na statku příliš slabý.
Při cestách od statku ke statku poznával různé zvyky i lidi. Brzy začal psát své první texty, změnil si příjmení z „Roßegger“ na „Rosegger“ a stal se známým autorem. Dvakrát se oženil, měl pět dětí a podnikal čtenářská turné po střední Evropě. Zemřel v roce 1918 v Krieglachu, kde je také pochován.
„Žádný člověk na světě mi neudělal tolik radosti jako příroda – svými barvami, zvuky, vůněmi, svým klidem a náladami.“
Peter Rosegger ve všech perspektivách
V době industrializace ukojoval Rosegger touhu po autentických příbězích z venkova, které představovaly pozitivní protiváhu k uspěchanému životu ve velkoměstech. Tak se zrodil žánr „venkovského románu“ (Heimatroman).
Bylo by však chybou vnímat Roseggera pouze jako literárního zastánce idylického venkovského světa. Psával také o odříkání, chudobě a hluboké nerovnosti mezi bohatými statkáři a chudými rolníky.
Sbírka vyprávění
„Als ich noch ein Waldbauernbub war“
Tiché kouzlo zimy, spojené s náročným životem horských sedláků, se zrcadlí například ve vánočním příběhu ze slavné sbírky vyprávění Když jsem ještě byl chlapcem z lesního statku (Als ich noch ein Waldbauernbub war).
V příběhu Jak jsem šel pro vánoční radost (Als ich Christtagsfreude holen ging) popisuje Rosegger nekonečně dlouhou cestu z domovského statku na Alplu do vzdáleného údolí Mürztal, odkud musel přinést suroviny pro vánoční jídlo pro celou rozvětvenou rodinu. Hodiny chůze po kluzkých svazích a hlubokých zasněžených lesích byly běžnou součástí vyčerpávající každodennosti v tomto odlehlém světě.
Povídka
V povídce O vánoční noci popisuje Rosegger noční putování na půlnoční mši. Kdo se dnes v zimě vydá z „Kluppeneggerhofu“, tedy původního rodného domu Roseggera, do Sankt Kathrein am Hauenstein, může na vlastní kůži zakusit náročnost této cesty hluboce zasněženým a strmým terénem.
Podél turistické trasy z rodného domu na Alplu až ke své oblíbené farnosti – kostelu sv. Kateřiny (Pfarrkirche St. Kathrein am Hauenstein) – připomínají citáty a nápisy na tabulkách dílo slavného „básníka domova“.