Fascinující skialpinismus – svoboda mimo vyšlapané trasy

Nejprve strávím nějaký čas v lyžařském středisku, abych si osvojil rozdíly mezi mým lyžařským vybavením, a tímto podobným, ale přesto stále trochu neznámým vybavením pro skialpinisty. Poté se díky několika cvičením naučím, jak vybavení používat v lavině. Zejména s lavinovým transcieverem (zkráceně LVS) se seznamuji zvlášť důkladně, neboť při správné manipulaci může v případě nouze zachránit život.

Poté již bylo na čase důvěřovat mému lyžařskému instruktorovi, a převést základy techniky na náročném svahu do praxe. Rychle jsem se zlepšil a zdokonalil si techniku.Mimochodem, nejefektivnější základní metodou je při chůzi držet lyže blízko svahu.

Při tom si člověk pokaždé obnovuje přilnavost stoupacího pásu na skluznici lyží, která zabraňuje tomu, aby lyže sjely zpět po svahu – tedy klouzání místo šlapání. Poté, co dosáhneme vrcholu, cítím se skvěle. A také o několik kilo lehčí, poté, co jsem toho tolik vypotil. Váhu jsem však po lahodné večeři hned nabral zpět.

Sjezdy, na které budu ještě dlouho vzpomínat

Z toho množství sjezdů, které jsem za léta udělal, mi jich v paměti zůstalo hned několik: Kvůli krajině, sněhu a srdečným lidem, se kterými jsem byl na cestě. Kromě nádherného prašanu, který můžete zažít jen tehdy, když horu zdoláte vlastními silami, cítím při skialpinismu propojení s průkopníky raného lyžování. Tehdy, před vleky a sjezdovky upravujícími rolbami

Tehdy sotva existovala jiná možnost než skialpinismus. Vzpomínám si na strhující filmy o nebojácných lyžařech v Arlbersku ve 20. letech minulého století. Když jsem dnes na tůře, odbíhají moje myšlenky vždy k těmto dobrodruhům, na jejich jednoduchých dřevěných lištách místo dnešních lyží.

Jiný level

Již vícekrát jsem byl tázán, jestli mi nechybí jednoduchost lyžování s vlekem. U skialpinismu nejde o rychlost a pohodlí. Jde o zážitek a o hrdost, kterou cítím, když zdolám vrchol hory. Rozhled a pocity při sjezdu si poté užívám o to víc. Jde také o sdílení těchto pocitů mezi přáteli. Na cestě vzhůru si najdu čas zhluboka se nadechnout a odprostit se od svých starostí. Rozhodně mi toho nebylo slíbeno příliš mnoho a těším se na nová dobrodružství, která zažiji v hlubokém sněhu.

Bezpečnostní opatření

Při skialpové kurzu v lyžařské škole, nebo škole horských sportů se naučíte rozpoznávat horský terén, zda je potenciálně nebezpečný, či pravděpodobně bezpečný. Zkušení průvodci vás zde naučí, jak bezpečně zacházet s LVS zařízením, sondou a lopatou. Vaše tůra zpravidla povede mimo lavinové oblasti kontrolované lyžařskými středisky. Bezpečnostní vybavení, stejně jako skialpinistické lyže, boty, hůlky a pásy můžete zapůjčit v rámci skialpového kurzu. Tam si také můžete vyzkoušet simulaci použití LVS, sondy a lopaty.

Svou bezpečnostní výbavu si můžete optimalizovat doplněním o lavinový airbag, bivakovací pytel čelovku.

Správné oblečení

Na výstup se oblékněte do prodyšné základní vrstvy a lehké, větru odolné svrchní vrstvy. Při sestupu se hodí také lehká a teplá střední vrstva. Při výstupu si vezměte tenké rukavice, při sestupu nepromokavé rukavice a teplé ponožky, nejlépe s vycpávkami kolem prstů a pat.

Großarl v Salcbursku je známý jako eldorádo všech skialpinistů. Mnoho z velkého počtu tras se soustředí na nejznámější horu údolí, Kreuzkogel. Náš tip: V okolních horách se toho děje mnohem méně. Místní spolek, známý jako Berg-Gesund, nabízí zkušební, „ochutnávkové“ kurzy pro skialpové začátečníky. Každý týden se koná vícero vedených tůr – předpokladem pro bezplatnou účast je, že přespíte v jednom z více než sta hotelů, apartmánů nebo statků, které se akce účastní. „Ochutnávkové“ kurzy obsahují praktické tipy a cvičení pro správnou manipulaci s lopatkou, sondou a LVS. Veškeré skialpinistické vybávení je možné si pronajimout ve sportovních obchodech v Großarlu.

V Tyrolském Ischglu na vás čeká zhurba 15 tras ve všech náročnostních úrovních. Náš tip: Začněte s novou Piz Val Gronda-Bahn v lyžařském středisku. Piz da Val Gronda znamená „vrchol velkého údolí“ a leží přesně na hranici mezi Švýcarskem a Rakouskem. Tůra začína nahoře na sjezdovce směrem k Col Val Gronda ve výšce 2752 m. n. m. Zde pojedete stranou od sjezdovky na jihozápad na rovinatou oblast. Dole je na čase si nasadit pásy, a stoupat mírným kopcem do horského sedla, které Vás odmění sestupem západním a poté jihozápadním směrem k útulné chatě. Na 3,4 km dlouhé trase vystoupáte asi 530 výškových metrů. Její délka je zhurba 90 minut, takže je ideální pro začátečníky.