Ludwig van Beethoven
Život mezi rebelií, tichostí a géniem
Ludwig van Beethoven, narozený v roce 1770 v Bonnu, byl považován za završitele vídeňské klasiky a zároveň za průkopníka romantismu. Již jako mladý muž se v roce 1792 přestěhoval do Vídně, kde žil až do své smrti v roce 1827. Jeho hudba procházela dramatickými změnami své doby: Francouzskou revolucí, Napoleonem a restaurací. Beethovenových devět symfonií, přičemž zejména pátá s její charakteristickou úvodní motivem a devátá s Schillerovou „Ódou na radost“, jsou dnes součástí globálního kulturního dědictví.
Jeho život však byl plný protikladů – geniální, svéhlavý, často osamělý. Brzy přišel o sluch a proti tichu komponoval. Beethoven chtěl svou hudbou „sloužit trpící lidskosti“ – a vytvořil dílo, které až do dnešních dní hluboce dojímá.
Některé byty, v nichž tento umělec strávil část svého života, jsou dnes otevřeny pro návštěvníky a poskytují náhled do života a díla této velké osobnosti. Ale i mnoho dalších míst – především ve Vídni, ale také v okolí Vídeňského lesa, v Badenu a v Kremsu – připomíná Ludwiga van Beethovena, světově známého vídeňského občana.
Beethovenovy stopy a duch
Beethovenova Vídeň a jeho bydliště
Ludwig van Beethoven našel ve Vídni nejen místo k životu, ale i zdroj nekonečné inspirace. Dvě z jeho někdejších rezidencí jsou dnes přístupné veřejnosti a ukrývají vzácné památky z jeho života.
Jednou z nich je Pasqualatiho dům v centru Vídně na rohu ulic Mölkerbastei a Schreyvogelgasse. Beethoven zde žil téměř osm let. Majitelem domu byl Johann Baptist svobodný pán von Pasqualati, velký mecenáš Beethovena. Právě zde vznikla jeho jediná opera Fidelio a zřejmě také slavná klavírní skladba Pro Elišku.
Bývalý Beethovenův byt je dnes součástí Wien Museum a nabízí návštěvníkům autentický zážitek. V pěti různých místnostech se lze ponořit do Beethovenova světa a blíže poznat jeho dílo i osobnost.
Beethovenova Vídeň a jeho bydliště
Další zastávkou po Beethovenových vídeňských stopách je Beethovenovo muzeum na adrese Probusgasse 6. V době Beethovenova pobytu byla tato část dnešního 19. vídeňského obvodu ještě předměstím s lázeňským zařízením, kde doufal najít úlevu od stále zhoršující se ztráty sluchu.
Muzeum na ploše přes 250 m² představuje Beethovenův život ve formě šesti kapitol: příjezd, odpočinek, tvorba, výdělek, provedení a odkaz. Každá z nich přibližuje jinou stránku mistra i podobu jeho tehdejšího bydlení. Právě zde napsal v roce 1802 slavný Heiligenstadtský testament – zoufalý a hluboce osobní dopis svým bratrům, který však nikdy neodeslal. V těchto místnostech také dokončil svou 3. symfonii – Eroicu, a později zde pracoval na svém největším díle: 9. symfonii.
Objevte Beethovenova bydliště
4 úžasná hudební fakta o Ludwigovi van Beethovenovi
Beethovenovo Vídeň
Zlatá kopule Secese je viditelná už zdaleka: Čím blíže se k budově přiblížíte, tím více vás tato architektonická ikona secese zaujme. Na fasádě se nachází nápis „Času jeho umění. Umění jeho svoboda.“ Od svého založení umělci vídeňské moderny, jako byli Gustav Klimt, Josef Hoffmann a mnozí další, je Secese vynikajícím místem pro umělecké výstavy.
V této jedinečné budově se nachází Beethovenův fríz. Tento umělecký dílo o rozměrech 34 x 2 metry vytvořil Gustav Klimt v roce 1902 jako poctu Beethovenovi při příležitosti 75. výročí jeho úmrtí. V něm je obrazně ztvárněna obsahová interpretace Beethovenovy 9. symfonie podle Richarda Wagnera: hledání štěstí lidstvem. Trojdílný fríz byl původně určen pouze jako dekorativní malba pro výroční výstavu. Po několika zvratech se dostal do rukou Rakouska a od roku 1986 je dílo opět k vidění v Secesi jako trvalá zápůjčka od Belvedere.
Zažijte Beethovena v muzeu
Beethovenova láska k přírodě
Beethoven byl vášnivým milovníkem přírody. Mnoho jeho hudebních nápadů vznikalo při dlouhých procházkách lesy v okolí Vídně. Jeho 6. symfonie, známá jako „Pastorální“, tuto lásku k přírodě působivě odráží. V pěti větách líčí scény jako probouzení radostných pocitů na venkově, zurčící potok, bouřku a radost, která následuje po ní. Beethoven tuto symfonii nepovažoval za pouhou napodobeninu, ale za vyjádření emocí, které v něm příroda vyvolávala.
Jeho hluboké propojení s přírodou bylo nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro jeho tvorbu. I dnes připomínají skladatele různé turistické trasy a vycházkové okruhy.