Hledat

    Salcburské noky - nebeské požitky pro chuťové pohárky

    „Sladké jak láska a jemné jak políbení... z nebes pozdravení ...“, tak se zpívá v temperamentní klasické operetě Freda Raymonda „Sezona v Salcburku“. A k poslechu si uvařte výtečné salcburské noky!  

    Málokterý salcburský dezert si získal takovou světovou slávu jako salcburské noky. Jejich původ je zahalen tajemstvím. Dodnes nevíme, kdo je jejich autorem. V kuchařce z roku 1719, kterou napsal známý kuchař Conrad Hagger, působící u dvora knížecích arcibiskupů, je sice uvedena celá řada vynikajících receptů na přípravu nejrůznějších noků jako příloha nebo i hlavní jídlo, nicméně sladká pochoutka s označením salcburské noky se zde neobjevuje. Nevytvořil je ani Napoleon během svého pobytu v Salcburku, jak se často a s oblibou uvádí v různých turistických průvodcích.
    Salcburské noky procházely transformací v průběhu 19. století a postupně se vyvíjely až do podoby, v jaké je známe dnes. Od noků z odpalovaného těsta přelitých žloutkovým krémem přes zapečenou vaječnou omeletu až po suflé, tedy jemný nákyp kypřený sněhem z bílků. Tento nový pokrm se stal zakrátko součástí svátečního jídelníčku každé salcburské měšťanské rodiny. V polovině 19. století byl recept na přípravu noků konečně zapsán i do kuchařských knih. Stalo se tak na podnět arcivévody Johanna, syna císaře Leopolda II., který byl vyhlášeným gurmetem. A tak začalo vítězné tažení salcburských noků po celé zemi a posléze i do celého světa.
    Na přelomu 19. a 20. století za začal recept na salcburské noky objevovat i v běžných kuchařských knihách s domácí salcburskou kuchyní a na jídelníčcích hostinců a restaurací. Časem se staly nejoblíbenějším salcburským dezertem všech dob. Jejich příprava vyžaduje nejen řemeslnou zručnost, ale také kreativitu a fantazii. Recept a samotnou přípravu „nadýchaného snu“ lze totiž lehce obměňovat.

    Zásadně však vypadá konečný produkt kuchařského umění vždy stejně: tři noky upečené dozlatova připomínají tři bílé a z hlediska konzumace takřka nedobytné hory. Podávají se obvykle v oválné misce, při slavnostních příležitostech také na stříbrném podnose. Jedna porce salcburských noků je tak velká, že uspokojí bezpečně tři strávníky. Z tohoto důvodu by nebylo moudré objednávat si je pro jednu osobu po zvláště opuletním menu, sestávajícím z několika chodů. S plným žaludkem byste totiž tuto rajskou delikatesu plně nevychutnali a to by byla škoda!

    Salcburské noky se vždy připravují čerstvé a jejich příprava vyžaduje čas. Od hosta se očekává zdánlivě neslučitelné: nedočkavost i trpělivost. Nedočkavost z odhalení nové dimenze kulinářských požitků a trpělivost, kterou se musí vyzbrojit při čekání na okamžik, kdy se bude moci pustit do sladkého salcburského „zázraku“. Věřte nám, že toho ještě nikdy nikdo nelitoval!

     

    Příprava

    Z 5 bílků ušlehat tuhý sníh a po částech do něj zašlehat 3 lžíce moučkového cukru, pak přimíchat 3 žloutky, citronovou kůru a 1 kávovou lžičku mouky.

    Ve velké ohnivzdorné zapékací misce se nyní smíchají a následně zahřejí 3 lžíce másla, 1 lžíce moučkového cukru a 2 lžíce mléka. Z výše uvedené masy se vytvoří 4 noky ve tvaru pyramidy, vloží se do předehřáté zapékací misky a zvolna pečou dozlatova v mírně rozehřáté troubě.

    Nakonec se posypou moučkovým cukrem a ihned podávají.