Franz Schubert
Mistr melancholie

Schubertův romantický hlas můžete zažít i dnes - ve Vídni, na letní dovolené, na místech plných historie. A díla, která spojují hluboké emoce a krásu.

Franz Schubert byl pravým Vídeňákem – městským chlapcem, svobodomyslným géniem. Narodil se 31. ledna 1797 v Himmelpfortgrundu, předměstí Vídně, a téměř celý život prožil právě ve Vídni. Zde vytvořil nový hudební jazyk, který nejen vyjadřoval city, ale činil je slyšitelnými.

Již jako teenager skládal své první skladby. Jeho rukopisu patří více než 600 písní, sedm dokončených symfonií, komorní hudba, klavírní skladby, sborová hudba a opery. Přesto často pracoval v obtížných podmínkách – bez stálého zaměstnání, s omezenými financemi a špatným zdravotním stavem. Přesto byla hudba jeho životním motorem; sám řekl: „Narodil jsem se jen pro skládání.“

Schubert pozorně naslouchal a nacházel poezii v běžných věcech. Ve svých písních jako „Pstruh“, „Král skřítků“ či v temném cyklu „Zimní cesta“ dal svému nitru hlas – výrazný, jasný a nadčasový. Jeho slavná „Nedokončená symfonie“ byla stejně jako mnoho dalších děl objevena až po jeho smrti. To je příznačné: Schubert byl své době předstih.

Zatímco jiní skladatelé usilovali o dvorní kariéru, Franz Schubert udržoval úzká přátelství. V obývacích pokojích, salonech nebo hostincích vznikaly intimní hudební večery, později známé jako „Schubertiády“. Vídeň byla vždy jeho tvůrčím centrem, zde psal, smál se a trpěl.

Až po své smrti v listopadu 1828 – dožil se pouhých 31 let – byl Schubert mezinárodně uznáván. Skladatelé jako Robert Schumann, Felix Mendelssohn Bartholdy či Franz Liszt objevili a šířili jeho hudbu. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů raného romantismu a jeho vliv zásadně ovlivnil vývoj klasické hudby.

Jeho vliv sahá daleko za hranice Vídně. Přesto srdce jeho hudby bije právě zde – v pocitu života mezi melancholií, lehkostí a tichou vznešeností.

Franz Schubert
narozen:31. ledna 1797 v Himmelpfortgrundu (dnes součást Vídně)
zemřel:19. listopadu 1828 ve Vídni (díl Wieden)
přezdívka:„Schwammerl“ (malá houba) – Schubert měřil pouze 1,56 m a měl spíše kulatou postavu
odkaz:Melodie a harmonie v více než 600 písních
proslulý díky: Zimní cesta, Ave Maria, Král skřítků, Pstruhový kvintet, Krásná mlynářka, Labutí zpěv

Za svého života byl sotva známý, Schubert byl uznáván až po smrti. Nemoc, chudoba a chybějící premiéry ho brzdily. Teprve skladatelé jako Schumann a Mendelssohn učinili jeho hudbu nesmrtelnou.

Franz Schubert ve všech podobách

Po stopách Franze Schuberta ve Vídni

Franz Schubert nebyl jen vídeňským skladatelem, ale člověkem města s citlivým vnímáním poezie, zvuku a společnosti. Vídeň byla jeho domovem i múzou.

Hudební čtvrť v "im Grätzl"

Procházka Schubertovým čtvrtí ve Vídni

Kdo chce sledovat stopy zvuku Franze Schuberta, nejlépe začne zde – v 9. obvodu, kde všechno začalo. Schubertovo čtvrť kolem ulice Nußdorfer je víc než jen obytná čtvrť: je to místo plné historie, hudby a vídeňského každodenního života.

Ve domě s malou kuchyní spatřil Franz Schubert světlo světa v roce 1797. Dnes rodný dům jako muzeum vypráví o jeho dětství a raných skladbách – s poslechovými stanovišti, originálními portréty a jeho slavnými brýlemi. O pár kroků dál zve Himmelpfortstiege k jinému pohledu: kostková dlažba, tržnice, atmosféra čtvrti („Grätzl“ je vídeňsky sousedství).

Srdcem čtvrti je Sobieskiplatz – nenápadné, téměř přehlížené místo, které ale hodně vypráví: o sousedství, městské historii a o Vídni, která Franze Schuberta formovala.

Mezi starými domy a rytmem všedního dne vzniká jedinečná atmosféra – klidná, půvabná, autentická. Je tu několik laviček a zurčící fontána, kde si snadno představíte, jak Schubert se svými přáteli před dvěma sty lety pomalu procházeli po náměstí. A kdo tu sedí, dívá se nebo chodí, rychle pochopí: Schubert v této čtvrti není jen jméno – jeho zvuk zde dál zní.hubert

Po stopách Franze Schuberta v Rakousku

Schubert poslechnout: Koncerty a festivaly

Hudební večírky

Schubertiáda

Franz Schubert většinu času žil v chudobě. Bydlel známě u přátel a dlouho neměl vlastní klavír. Místo toho hrál u přátel – a často pro ně. Jeho publikum za jeho života tvořil hlavně úzký okruh společníků, kteří se pravidelně scházeli na soukromých domácích koncertech. Tyto hudební večery se brzy staly společenským tajemstvím: První Schubertiáda se konala v roce 1821 v bytě rodiny Schoberových ve Vídni. Ačkoliv byl Schubert na veřejnosti spíše plachý, mezi přáteli byl společenský. Lidé tancovali, zpívali, hráli pantomimu, pili a četli básně, zatímco Schubert seděl u klavíru a hrál své nejnovější skladby. Pravděpodobně však nebyl žádným milovníkem divokých večírků.

Tento duch přetrvává dodnes – například na festivalu Schubertiáda ve Vorarlbersku, který se poprvé konal v roce 1976 v paláci v Hohenemsu. Cílem bylo zajistit Schubertovi místo v hudebních dějinách. Dnes je Schubertiáda v Hohenemsu a Schwarzenbergu největším festivalem svého druhu na světě. Nikde jinde se během krátké doby nekoná tolik písňových večerů s nejlepšími interprety Schubertových písní a také s novými talentovanými umělci na této úrovni. Přesto festival zachovává intimní charakter a soustředí se na hudební vystoupení nejvyšší kvality.

Věděli jste, že …

Podle legendy nosil Schubert brýle i ve spánku, aby si mohl hned po probuzení zaznamenat nápady. Přestože zemřel už ve 31 letech, napsal téměř 1000 skladeb.

S více než 600 písněmi je považován za nejkreativnějšího skladatele hudební historie, pokud jde o krásné melodie. Přeměnil básně na hudbu, například Goethův Der Erlkönig a Gretchen am Spinnrade. Tyto písně mají silný podtón tajemství, světla a temnoty, který tu předtím nebyl.

Dnes je Franz Schubert klíčovou postavou klasicismu a romantismu. Po jeho smrti v roce 1829 mu přátelé věnovali hrob s nápisem od básníka Franze Grillparzera: „Hudební umění zde pohřbilo bohatý poklad; ale ještě krásnější naděje.“

Říká se, že jednou večer během vystoupení nové písně „Die Forelle“ někdo z publika řekl, že mu připomíná Beethovenovu Coriolanovou předehru. Schubert chtěl proto noty roztrhat. Naštěstí byl přesvědčen, aby nezničil dnes jednu ze svých nejslavnějších písní.

Byl Schubert homosexuál? „Za Schubertova života byla bisexualita běžná. Nebylo to neobvyklé ani na to nikdo zvlášť nehleděl. Neidentifikoval se jako homosexuál nebo heterosexuál – byl prostě sexuálně aktivní.“ (Leon Botstein, americký dirigent a muzikolog)

Citáty od a o Franzu Schubertovi:

  • „Jsem na světě jen proto, abych komponoval.“ (Franz Schubert)

  • „Mozart a Beethoven sahají až k nebi – Schubert přichází odtamtud.“ (Oskar Werner, rakouský herec)

  • Franz Liszt popsal Schuberta jako „nejpoetičtějšího hudebníka, který kdy žil.“

  • „Nejtěžší v hudbě je napsat skvělou melodii. A Schubert byl jeden z nejlepších melodiků všech dob.“ (Leon Botstein, americký dirigent a muzikolog)

Často kladené otázky (FAQs)

Franz Schubert žil v letech 1797 až 1828. Narodil se 31. ledna 1797 ve Vídni a zemřel tam 19. listopadu 1828 ve věku pouhých 31 let.

Franz Schubert je pohřben na Vídeňském centrálním hřbitově v čestném hrobě (skupina 32 A, číslo 28), velmi blízko Beethovena a Johanna Strausse.
Původně byl pohřben na hřbitově ve čtvrti Währing, než byla jeho těla v roce 1888 přenesena.

Franz Schubert vytvořil působivou rozmanitost skladeb, díky nimž se stal jedním z nejvýznamnějších skladatelů romantismu. Mezi jeho nejdůležitější díla patří:Písňové cykly:

  • Zimní cesta (Winterreise) a Krásná mladičká (Die schöne Müllerin) – obě vyprávějí poetické příběhy o touze, osamělosti a nenaplněné lásce.

  • Symfonie: Nedokončená (č. 8 v h moll) a Velká (č. 9 v C dur) jsou mistrovská díla romantické orchestrální hudby.

  • Klavírní hudba: Impromptu a pozdní klavírní sonáty jako D 960 ukazují jeho lyrickou hloubku a citlivost.

  • Komorní hudba: Kvintet Pstruh a smyčcový kvartet Smrt a dívka patří dodnes k často hraným klasikám.

  • Jednotlivé písně: Díla jako Erlkönig a Ave Maria dokazují jeho výjimečnou schopnost proměnit literaturu v hudbu.

  • Scénická díla: Jeho hudba ke hře Rosamunde a opera Alfonso a Estrella ukazují jeho všestrannost i v dramatickém žánru.

Tato díla jasně ukazují, jak silně dokázal Franz Schubert přenášet pocity do hudby – někdy jemně a vřele, jindy vášnivě a dramaticky.

Franz Schubert během svého asi 15letého tvůrčího období složil přes 600 písní. Přesné číslo se podle zdrojů mírně liší, ale obecně se uvádí přes 630 skladeb. Patří tak k nejplodnějším skladatelům písní v hudební historii.

Kromě písní zahrnuje jeho celkový opus také světskou i duchovní sborovou hudbu, sedm úplných a pět nedokončených symfonií, předehry, scénická díla, klavírní a komorní hudbu. Přesný počet jeho skladeb je však kvůli možným ztraceným či neobjeveným dílům těžko určitelný.

To by vás mohlo také zajímat

Objevte to nejlepší z Rakouska!