Husky Toni - život s tažnými psy
Anton Kuttner, známý spíše jako Husky-Toni, si v malebném Brandnertalu splnil svůj dětský sen. Žije tam ve velmi početné, výjimečné rodině - skládá se z jeho lidské rodiny a v současné době z 18 tažných psů!
Když Toni onemocněl leukémií, a musel strávit asi rok v nemocnici, bylo mu sedm let. V té době mu maminka darovala knihu o psích plemenech, kde objevil spřežné psy - a okamžitě se do nich zamiloval. "Takové chci," říkal tehdy.
Dnes mezi Toniho nejlepší přátele patří 18 huskyů. Vzájemné pouto s jeho psy si dokáže vysvětlit jen s obtížemi. Komunikace mezi člověkem a zvířetem probíhá prostřednictvím pohledů. "Když se podívám huskymu do očí, je to, jako bych se díval do zrcadla a viděl sám sebe" říká Toni. "Psa nikdy neoblafneš. Vnímá všechno. Umí téměř číst myšlenky." Důvěřuje svým psům a jeho psi důvěřují jemu. To je nejdůležitější složka spolupráce mezi "musherem", psovodem se psím spřežením, a jeho zvířaty. "Pes vás nikdy nezklame," říká. Náklonnost ke svým čtyřnohým přátelům má vepsanou ve tváři.
Jsou to nejlepší přátelé, které mám. Pes vás nikdy nezklame.

Zde je Toni doma
Pohoří Brandnertal se nachází na jihu Vorarlberska a dosahuje výšky až 2 000 metrů nad mořem. Je to ideální místo pro venkovní aktivity, zejména pro výlety na sněžnicích a psí spřežení s huskymi. Z obce Bürs vede Brandnertal soutěskou Bürser, zázrakem přírody z doby ledové, do idylické horské vesnice Bürserberg na úpatí náhorní plošiny Tschengla a poté končí v obci Brand, která je často nazývána jedním z nejkrásnějších údolí v Alpách. Další zajímavostí Brandnertalu je kromě Toniho a jeho huskyů tyrkysově zelené jezero Lünersee. V létě i v zimě jsou zde schůdné četné turistické stezky, které lákají k prozkoumání pěšky, na sněžnicích nebo se psím spřežením.
Do přírody s huskymi
Toni rád chodí se svými huskymi na sněžnice. Je to sportovní aktivita, která ho udržuje v kondici, a se psem nikdy není sám. Pes se zastavuje a vyhledává kontakt s člověkem. Chce se mazlit a hladit. Když ale za vodítko opravdu zatáhne, protože chce honit zajíce nebo veverku, lze také cítit jeho nezkrotnou sílu.
Dokonalé štěstí pro mě znamená, když jsem na cestách s celou rodinou a oni se mnou sdílejí mou vášeň.

Toni nejraději na projížďku na saních s huskymi bere celou rodinu s sebou. Psi jsou před jízdou vždy velmi vzrušení. Štěkají a poskakují, cítíte jejich očekávání a touhu běžet. "Zahřívá to jejich svaly," říká Toni a vysvětluje, že začátek jízdy na saních je vždy velmi energický a hlučný. Po krátké chvíli však psi přestanou štěkat a přejdou do takzvaného "vlčího klusu", rychlého, souvislého běžeckého kroku, při kterém se saně rozjedou do rychlosti 12 až 15 km/h. Psi jsou pak připraveni vyrazit.
S rozzářenými tvářemi prochází rodina hluboce zasněženou zimní krajinou údolí Brandnertal. Mají pocit, že jsou někde na dalekém severu - možná v Narnii. Sněhová pokrývka na polích a v lesích se ve slunečním světle nádherně třpytí. Všichni jsou hustě zahaleni do zimního oblečení, čepic, šál a rukavic, zatímco jim vítr hvízdá kolem uší.
To, co teď dělám, je pro mě posláním.

Toni je na to, že našel ve Vorarlbersku tak krásné místo pro život, velmi hrdý. "V horách cítíte svobodu," říká. Pro něj je být na cestách s celou rodinou a sdílet s nimi svou vášeň dokonalým štěstím.
Když jsem venku se psy, cítím se o několik let mladší.

Toni si obzvlášť oblíbil huskyho "Guse". On, stejně jako každý jiný pes, umí vycítit, když je někdo smutný. Pak do něj šťouchá tlapkou, dokud ho nepohladí. A když se přestanete mazlit, Gus do něj bude šťouchat dál. "Ty jsi ale mazlivý tygr," řekne Toni Gusovi - a dál ho hladí.
Husky Toni žije se svými tažnými psy již 26 let. Bez psa si už život nedokáže představit. Pro něj je to způsob života. Říká: "To, co teď dělám, je moje poslání." A oči mu jiskří.
Tažní psi
Co dělá musher?
Musher je vozka psího spřežení. Své psí spřežení řídí tak, že dává povely vedoucímu psovi, který je pak plní. Nejdůležitější povely jsou:
- Go nebo Mush: začít běhat
- Gee: odbočit doprava
- Haw: odbočit doleva
- Ahead: běžet rovně
- Easy: běžet pomaleji
- Get up: běžet rychleji
- Whoa, stop: zastavit, stát na místě
- Steh: stát
Postupem času si každý musher vytvoří se svými zvířaty svůj vlastní jazyk. Většinou se však dává přednost anglickým příkazům, protože jsou akusticky lépe rozlišitelné než česká slova. Za příkazy se považují i některé zvuky, například vysoké pískání nebo trylkování.
Autor: Sandra Küchler