Hledat
    • Husky Toni - Toni on the sledge
      media_content.tooltip.skipped

    Husky Toni - život s tažnými psy

    Anton Kuttner, známý spíše jako Husky-Toni, si v malebném Brandnertalu splnil svůj dětský sen. Žije tam ve velmi početné, výjimečné rodině - skládá se z jeho lidské rodiny a v současné době z 18 tažných psů!

    Když Toni onemocněl leukémií, a musel strávit asi rok v nemocnici, bylo mu sedm let. V té době mu maminka darovala knihu o psích plemenech, kde objevil spřežné psy - a okamžitě se do nich zamiloval. "Takové chci," říkal tehdy.

    Dnes mezi Toniho nejlepší přátele patří 18 huskyů. Vzájemné pouto s jeho psy si dokáže vysvětlit jen s obtížemi. Komunikace mezi člověkem a zvířetem probíhá prostřednictvím pohledů. "Když se podívám huskymu do očí, je to, jako bych se díval do zrcadla a viděl sám sebe" říká Toni. "Psa nikdy neoblafneš. Vnímá všechno. Umí téměř číst myšlenky." Důvěřuje svým psům a jeho psi důvěřují jemu. To je nejdůležitější složka spolupráce mezi "musherem", psovodem se psím spřežením, a jeho zvířaty. "Pes vás nikdy nezklame," říká. Náklonnost ke svým čtyřnohým přátelům má vepsanou ve tváři.

    Jsou to nejlepší přátelé, které mám. Pes vás nikdy nezklame.

    Husky Toni - Toni with husky
    media_content.tooltip.skipped
    Anton Kuttner alias Husky Toni
    Tschengla im Brandnertal Winter
    media_content.tooltip.skipped

    Zde je Toni doma

    Pohoří Brandnertal se nachází na jihu Vorarlberska a dosahuje výšky až 2 000 metrů nad mořem. Je to ideální místo pro venkovní aktivity, zejména pro výlety na sněžnicích a psí spřežení s huskymi. Z obce Bürs vede Brandnertal soutěskou Bürser, zázrakem přírody z doby ledové, do idylické horské vesnice Bürserberg na úpatí náhorní plošiny Tschengla a poté končí v obci Brand, která je často nazývána jedním z nejkrásnějších údolí v Alpách. Další zajímavostí Brandnertalu je kromě Toniho a jeho huskyů tyrkysově zelené jezero Lünersee. V létě i v zimě jsou zde schůdné četné turistické stezky, které lákají k prozkoumání pěšky, na sněžnicích nebo se psím spřežením.

    Další informace o Brandnertalu

    Do přírody s huskymi

    Toni rád chodí se svými huskymi na sněžnice. Je to sportovní aktivita, která ho udržuje v kondici, a se psem nikdy není sám. Pes se zastavuje a vyhledává kontakt s člověkem. Chce se mazlit a hladit. Když ale za vodítko opravdu zatáhne, protože chce honit zajíce nebo veverku, lze také cítit jeho nezkrotnou sílu.

    Dokonalé štěstí pro mě znamená, když jsem na cestách s celou rodinou a oni se mnou sdílejí mou vášeň.

    Husky Toni - Toni with husky
    media_content.tooltip.skipped
    Anton Kuttner alias Husky Toni

    Toni nejraději na projížďku na saních s huskymi bere celou rodinu s sebou. Psi jsou před jízdou vždy velmi vzrušení. Štěkají a poskakují, cítíte jejich očekávání a touhu běžet. "Zahřívá to jejich svaly," říká Toni a vysvětluje, že začátek jízdy na saních je vždy velmi energický a hlučný. Po krátké chvíli však psi přestanou štěkat a přejdou do takzvaného "vlčího klusu", rychlého, souvislého běžeckého kroku, při kterém se saně rozjedou do rychlosti 12 až 15 km/h. Psi jsou pak připraveni vyrazit.

    S rozzářenými tvářemi prochází rodina hluboce zasněženou zimní krajinou údolí Brandnertal. Mají pocit, že jsou někde na dalekém severu - možná v Narnii. Sněhová pokrývka na polích a v lesích se ve slunečním světle nádherně třpytí. Všichni jsou hustě zahaleni do zimního oblečení, čepic, šál a rukavic, zatímco jim vítr hvízdá kolem uší.

    To, co teď dělám, je pro mě posláním.

    Husky Toni - Toni with husky
    media_content.tooltip.skipped
    Anton Kuttner alias Husky Toni

    Pro všechny, kteří to také chtějí zažít

    Toni je na to, že našel ve Vorarlbersku tak krásné místo pro život, velmi hrdý. "V horách cítíte svobodu," říká. Pro něj je být na cestách s celou rodinou a sdílet s nimi svou vášeň dokonalým štěstím.

    Když jsem venku se psy, cítím se o několik let mladší.

    Husky Toni - Toni with husky
    media_content.tooltip.skipped
    Anton Kuttner alias Husky Toni
    Husky Toni - Husky "Gus"
    media_content.tooltip.skipped

    Toni si obzvlášť oblíbil huskyho "Guse". On, stejně jako každý jiný pes, umí vycítit, když je někdo smutný. Pak do něj šťouchá tlapkou, dokud ho nepohladí. A když se přestanete mazlit, Gus do něj bude šťouchat dál. "Ty jsi ale mazlivý tygr," řekne Toni Gusovi - a dál ho hladí.

    Husky Toni žije se svými tažnými psy již 26 let. Bez psa si už život nedokáže představit. Pro něj je to způsob života. Říká: "To, co teď dělám, je moje poslání." A oči mu jiskří.

    Tažní psi

    • Huskyové, silní polární psi, byli před více než 2000 lety vyšlechtěni původními obyvateli Sibiře, Grónska, Kanady a Aljašky jako tažní psi.
      Dnes se pod pojmem husky skrývá asi osm plemen. Patří mezi ně sibiřský husky, samojed a aljašský malamut.

      Psi husky jsou velmi odolní a za zimu mohou urazit až 10 000 kilometrů. Na krátké vzdálenosti mohou dosáhnout rychlosti až 40 km/h.

    • Vyznačují se sociálním chováním, jsou velmi inteligentní a mají bezpodmínečnou vůli k běhu. Nejdůležitějším psem ve smečce je „lead dog“. Udává tempo a plní povely lidského "mushera". Jsou to nejpřizpůsobivější zvířata a nejlépe komunikují s lidmi. Za vedoucím psem následují „swing dogs“, kteří vykonávají povely vůdčího psa a povzbuzují zbytek smečky, aby je následoval. Přímo před saněmi běží "wheel dogs", svaly týmu. Nejvíce práce mají s rozjezdem saní. Ve velkých smečkách jsou mezi swing dogs a wheel dogs zapřaženi další psi, tzv. "team dogs".

    Co dělá musher?

    Musher je vozka psího spřežení. Své psí spřežení řídí tak, že dává povely vedoucímu psovi, který je pak plní. Nejdůležitější povely jsou:

    Husky Toni - Toni on the sledge
    media_content.tooltip.skipped
    • Go nebo Mush: začít běhat
    • Gee: odbočit doprava
    • Haw: odbočit doleva
    • Ahead: běžet rovně
    • Easy: běžet pomaleji
    • Get up: běžet rychleji
    • Whoa, stop: zastavit, stát na místě
    • Steh: stát

    Postupem času si každý musher vytvoří se svými zvířaty svůj vlastní jazyk. Většinou se však dává přednost anglickým příkazům, protože jsou akusticky lépe rozlišitelné než česká slova. Za příkazy se považují i některé zvuky, například vysoké pískání nebo trylkování.

    Autor: Sandra Küchler

    media_content.tooltip.skipped