Nejkrásnější místa k pozorování hvězd

Hvězdy jsou ohromné koule z plynu, v jejichž nitru díky velikému tlaku zvyšuje teplota. Enormní horko způsobuje, že atomy vodíku se rozplynou jeden do druhého. A proto mohou hvězdy svítit - na rozdíl od planet, které jsou studené a svítí pouze díky odrazu světla z hvězd. A ano, slunce je také hvězda!

Hvězdy jsou nejlépe vidět při úplňku, a to mezi druhou a třetí hodinou ranní - za předpokladu, že je jasná obloha.

3. Proč jsou hvězdy barevné a třpytí se?

V souvislosti s " třpycími se hvězdami" astronomové mluví o scintilaci (lat. scintillare - plápolat). Tento fenomén vzniká díky lomu světla v zemské atmosféře. Zejména při velmi světlých hvězdách je možné pozorovat barevné plápolání.

I když pouhým okem vidíme jen ty nesvětlejší, v naší galaxii je zhruba 100 miliard hvězd.

5. Jak se fotografuje hvězdné nebe?

Nejlépe pomocí zrcadlové kamery s manuálním módem. : Doba expozice 20 sekund, Stínění f/5.6. ISO 800-1600, Zoom na 20 milimetrů, bez stabilizace obrazu a nekonečné manuální zaostření.

Podle Wallnera začal vývoj Sternenparku nejprve položením mnoha otázek. Ve kterém regionu je přírodní noc dostatečně tmavá, aby splnila kritéria? Jaké jsou zdroje světla? Je mléčná dráha viditelná pouhým okem? Po vyhodnocení otázek usiloval o příslušnou certifikaci region Attersee-Traunsee. Následně byla zavedena opatření, díky kterým se měla úroveň vnějšího světla dostat na úroveň vhodnou pro Sternenparky. To se týkalo užítí světla ve veřejném i osobním prostoru. V roce 2021 bylo konečně vše připraveno: International Dark Sky Association propůjčila projektu oficiální uznání jako Sternenparku. To potěšilo jak samotné iniciátory, tak hvězdnou oblohu. Rakousko se tak konečně dostalo na seznam „Dark Sky Places", který celosvětově čítá 150 oblastí, z toho 35 v Evropě. "Je to důležitý krok směrem k biodiverzitě a ochraně přírodníh nočního nebe" shrnuje Wallner.

Světlé šílenství: světelné znečištění

Sternenpark - jaký úspěch. Ale proč vlastně? Stefan Wallner vysvětluje dalekosáhlé důsledky světelného znečištění, hlavně zesvětlení noční oblohy umělým světlem. To může mít negativní dopady jak na faunu a floru, tak i na zdraví lidí - od veřejného osvětlení, přes osvícení památek a budov, až po průmyslová světla a osvětlení soukromých budov.

"Světelné znečištění je lidmi vytvořený fenomén", analyzuje Wallner. Jde o světlo, které se nespotřebuje jen na plochy, které má osvítit, ale proniká i do přírody. To má dopad na celý koloběh života. Wallner vypočítává:

1. Dopad na svět zvířat: 70% všech savců jsou aktivní v noci. Když je obereme o noc, projeví se to ve změnách v chování a ve zmenšení biomasy u hmyzu.
2. Dopad na životní prostředí: Umělé světlo v noci může vyvolat projevy fotosyntézy, která normálně funguje díky slunečnímu světlu. Kvůli tomu se sníží životnost stromů, protože se rostliny vyčerpají.
3. Dopad na člověka: Potřebujeme přírodní tmu, neboť žijeme podle cirkadiánního rytmu - rytmu dne a noci. To znamená, že během dne se vyplavují takové hormony, díky kterým jsme aktivní a koncentrovaní, a v noci zase takové, které nás mají uvolnit. Za to je zodpovědný hormon melatonin, který se aktivuje pouze ve tmě. Světlo přísun melatoninu zastaví, stejně tak i hormony, které se aktivují při spánku, či odpočinku. To zmate náš biorytmus a v dalším důsledku i náš imunitní systém.