Pohledem výzkumníka: jak působí příroda na naše tělo a duši?
Je to jen takový pocit, když v lese dýcháme volně, cítíme se uvolněně u tyrkysově zelených jezer a jsme šťastní na alpské louce? Nebo lidé opravdu přírodu potřebují?
Proč máme v přírodě rádi zelenou a modrou?
Johanna Freidl, PhD. je lékařská výzkumnice v Institutu pro ekomedicínu na soukromé univerzitě Paracelsus Medical v Salcburku. Její vědecká práce se mimo jiné zabývá účinky zeleného a modrého prostoru - tedy míst v lese a u vody. Dále potom fyziologickými a duševními účinky přírody a mimo jiné i účinky takového ovšem uměle vytvořeného prostředí.
V tomto rozhovoru odpovídá Johanna Freidl odpovědi na otázky, které nás zajímají: Proč potřebujeme les pro posílení imunitního systému? Proč nás příroda tak spolehlivě zotavuje? A v čem je "zelené cvičení" lepší než třeba běžecký pás v tělocvičně?
Ve volné přírodě často potkáváme "staré známé". Jsou to mikroorganismy, se kterými žijeme v symbióze již celá tisíciletí a které jsou důležité pro náš imunitní systém.
Podle studie* je pobyt v přírodě hned po čtení nejdůležitější aktivita, při které si odpočineme od každodenního života. Je to nějaký druh evolučního instinktu, kterým se lidé chrání před přetížením?
Ochranný faktor přírody, který zmiňujete, se rozvine zejména tehdy, když pobyt v přírodě spojíme s pohybem. Sport v přírodě má pozitivní vliv na naše zdraví a pohodu, má totiž daleko silnější účinky než například trénink ve fitness centru. Bylo prokázáno, že pohyb v přírodě ve srovnání se sportováním v hale výrazněji snižuje stresové hormony a krevní tlak. Kromě toho je pohyb v přírodě příjemnější a zlepšuje vaši subjektivní pohodu. Pod širým nebem se ale také setkáváme se "starými známými" - jsou to mikroorganismy, ke kterým patří baktérie, houby a viry, se kterými již celá tisíciletí žijeme v symbióze. Kontakt s těmito mikroorganismy je velmi důležitý zejména pro náš imunitní systém.
Jak nám příroda a její smyslové vlivy mohou pomoci čelit tlaku?
Nedotčené přírodní prostředí na rozdíl od našeho každodenního života přeplněného podněty nevyžaduje stálou pozornost. Proto se ve volné přírodě můžeme velmi dobře zotavit z psychického vyčerpání a dokonce se lépe soustředit. Tento regenerační účinek přírody je ve vědě známý jako teorie obnovy pozornosti.
V přírodě cítíme život, smyslnost, lehkost bytí a v neposlední řadě také své vlastní já. Proč příroda proměňuje naše smysly?
V přírodě nedochází k přetížení smyslů, můžeme se uklidnit a soustředit sami na sebe. Zároveň můžeme sami sebe lépe chápat jako součást přírody. To možná vysvětluje, proč se lidé s blízkým vztahem k přírodě chovají ekologičtěji. Kromě toho nás pobyt na čerstvém vzduchu více motivuje k pohybu a tak znovu intenzivněji vnímáme sami sebe a své hranice.
Který z přírodních živlů - voda, země, dřevo a vzduch - má největší vliv na naše tělo a duši?
To je velmi složitá otázka, u které možná musíme trochu změnit úhel pohledu. Příroda na nás působí jako celek. Jednotlivé prvky nemůžeme vždy jasně oddělit - všechno se totiž vzájemně ovlivňuje. Když se například zaměříme na léčivé působení Krimmelských vodopádů v národním parku Hohe Tauern v případě alergií a astmatu, je jejich účinek vyvolaný spojením vzduchu a vody. Vše, co nás obklopuje - takzvaný expozom - na nás také působí. V současnosti provádíme studii v Salcbursku, ve které zkoumáme, jak specifické mikroklima vysokohorských pastvin ovlivňuje naše zdraví.
Impozantní vodopád, bukový les, prosluněné alpské louky - jaké "rezonanční prostory" se nejlépe hodí k relaxaci a odpočinku?
V tomto případě záleží jen na vlastních preferencích. My lidé se cítíme dobře zejména na místech s velkým množstvím zelené a modré barvy, tedy místech s rostlinami a vodou. Pro mnoho z nás je důležitým faktorem hladina hluku. V klidném prostředí s přirozenou zvukovou kulisou, například zurčením potůčku, se daleko snadněji uvolníme. Studie navíc poukazují na to, že vyšší biodiverzita, tedy nedotčená a druhově bohatá příroda, ovlivňuje naše zdraví a pohodu významněji než přírodní oblasti přetvořené rukou člověka. To znovu podtrhuje význam chráněných přírodních oblastí, zejména národních parků. V následujících letech se této hypotéze chceme intenzivně věnovat. Nemusí to ale vždy být jen odlehlé pralesy nebo osamělé horské vrcholky. Ve stresujícím pracovním životě k relaxaci a odpočinku stačí procházka v nedalekém parku nebo lese.
K současným trendům patří koupání v lese. Existuje podle vás nějaký "recept", jak využívat přírodu jako elixír života proti duševnímu přetížení?
Takový recept si každý člověk musí pro sebe najít sám. Pokud budete hledat příčiny mnoha civilizačních chorob, rychle je najdete v našem životním stylu. Příliš mnoho sedíme, málo se pohybujeme, jsme ve stálém stresu a žijeme v městských aglomeracích. Naše vysokohorská příroda se svými velmi specifickými faktory působení nám nabízí mnoho možností, jak cíleně zlepšit naše duševní a fyzické zdraví. Ať už jde o koupání v lese, horskou turistiku nebo hluboké dýchání u vodopádu, základem individuálního receptu je vždy: čím častěji, tím lépe.
*2016 / Durham University / Thema „Erholung“ / 18.000 Befragte in 134 Ländern