Předvánoční čas v Rakousku
Rakouský advent, vánoční trhy a cukroví

V době adventu je čas na rozjímání. Adventní trhy, cukroví a svíčky na adventním věnci vyvolávají očekávání "nejkrásnějšího období v roce" .

Proč je předvánoční období v Rakousku nejkrásnější?

Dny se zkracují, zima klepe na dveře a přípravy na Vánoce jsou v plném proudu. V Rakousku je toto období spojeno s výměnou osvědčených receptů např. na linecká kolečka, perníčky a další lahodné cukroví. Rakouská vánoční tradice však sahá daleko za kuchyň – adventní trhy, ozdobené stromy i domy a slavnostní atmosféra, jsou všude, kam se podíváte. Lidé toto roční období milují a slaví ho, nejen v Rakousku, s nadšením. Ať už ochutnáváte cukroví, vyrábíte adventní věnce nebo se procházíte zasněženými ulicemi, Vánoce v Rakousku mají své kouzlo.

Advent v Rakousku je obdobím, kdy domovy provoní vánoční cukroví a světlo svíček naplní večery klidem. Je to čas, kdy horký punč na adventních trzích zahřeje nejen ruce, ale i srdce, a vůně pražených mandlí připomene blížící se svátky. Děti netrpělivě otevírají další okénka adventního kalendáře, zatímco rodiny se scházejí, aby společně prožívaly tradice, které dělají Vánoce tak výjimečné. Advent je příležitostí na chvíli zpomalit, vychutnat si ticho zasněžené krajiny a obdivovat střechy pokryté bílou peřinou. Když se na věnci rozhoří čtvrtá svíčka, každý ví, že Vánoce jsou za dveřmi.

5 romantických vánočních trhů

Vánoční cukroví v Rakousku

Rakouské adventní tradice a zvyky

9 výhledů na zimní ruch rakouských měst

Když jsou rakouská zemská hlavní města vánočně vyzdobená, je čas vyrazit ven: Kouzelná místa s dalekým výhledem probouzejí očekávání Tiché noci.

Nejznámější koleda na světě

Tichá noc, svatá noc

Nebeská náhoda svedla dohromady v salcburském Oberndorfu dva talentované lidi. Učitel Franz Xaver Gruber byl toho času varhaníkem v kostele svatého Mikuláše a Josef Mohr zde působil v letech 1817-1819 jako farář. Když Josef Mohr přijel do Oberndorfu, měl již slova k nejznámější koledě na světě napsané. Stačilo pak už "jen" složit hudbu, o kterou se o rok později postaral F. X. Gruber. Hotová píseň se poprvé nesla krajinou večer 24. prosince 1818. Postupně se z ní stala nejoblíbenější vánoční koleda byla na světě!


Tato vánoční píseň měla sloužit jako náplast na rány způsobené tehdejší dobou. Toho času pustošily Evropu napoleonské války a překreslovaly hranice států. Také Oberndorf patřil v tomto období různým národům. Proti této všeobecné náladě útlaku chtěli Mohr a Gruber dát světu trochu naděje. Svět, který přišel později, ví, že se jim to podařilo a daří dodnes.

Naděje a důvěra ve třech slokách

Jedná se o první historicky správný překlad v duchu a významu Josepha Mohra, který obsahuje 3 z celkových 6 slok.

1. sloka

Tichá noc, svatá noc.
V spánku svém
dýchá zem,
půlnoc odbila,
město šlo spát,
zdřímli dávno
i pastýři stád,
/: jen Boží láska,
ta bdí. :/

2. sloka

Tichá noc, svatá noc,
náhle v ní jásot zní,
vstávej, lide můj,
tmu z očí střes,
v městě Betlémě
Bůh zrozen dnes,
/: z lásky se
člověkem stal. :/

3. sloka

Tichá noc, svatá noc,
stín a mráz vůkol nás,
v hloubi srdce však
Gloria zní,
dík, že hříšník
se s důvěrou smí
/: u svaté rodiny
hřát. :/

Místa spojená s koledou Tichá noc

V místech, která přišla do styku s historií světoznámé písně, je paměť a historie stále živá.

Často kladené otázky

Adventní období latinské církve trvá 22 až 28 dní a vždy zahrnuje čtyři adventní neděle.

Slovo „advent“ znamená v překladu „příchod“ – myšlen je tím příchod Krista na svět. Toto zvláštní období dalo v Rakousku vzniknout celé řadě zvyků – částečně i z nekřesťanského prostředí. Mezi typické tradice patří společné pečení vánočního cukroví, radost z adventního kalendáře, klidná rodinná setkání s hudbou, návštěvy vánočních trhů s přáteli, výroba vánočních ozdob nebo vázání adventních věnců.

Vánoce jsou křesťanským svátkem. Na Štědrý den 24. prosince slaví lidé narození Ježíše Krista. Křesťané věří, že Ježíš se před více než 2 000 lety narodil jako Boží syn, aby spasil lidstvo. Vánoce se však postupně staly i svátkem lidského sounáležení – a dnes je slaví i mnozí lidé bez náboženského zázemí.

Vánoce jsou typicky rodinným svátkem, při němž se často scházejí celé generace, aby společně prožily Štědrý večer. Jsou vnímány jako svátky lásky a ztišení. Lidé se většinou shromažďují u ozdobeného vánočního stromku se svíčkami, pod kterým leží dárky. Každá rodina má své vlastní tradice, jak večer společně strávit. Jedno ale nechybí téměř nikdy – tradiční píseň „Tichá noc, svatá noc“.

Adventní věnec se poprvé objevil v roce 1839 v Německu a postupně se stal i v Rakousku oblíbeným symbolem vánočního času. Věnec se čtyřmi svíčkami vždy sloužil jako kalendář: každou adventní neděli se zapálí jedna další svíčka, která ukazuje, kolik času zbývá do Štědrého dne.

Adventní kalendář je od 19. století důležitou součástí křesťanských tradic. Podobně jako adventní věnec slouží jako měřítko času do Vánoc. 1. prosince se otevírá první „okénko“. První adventní kalendář údajně vznikl v roce 1851, první tištěný byl vydán v roce 1902. Dnes jsou velmi oblíbené i vlastnoručně vyráběné kalendáře – fantazii se při jejich tvorbě meze nekladou.

Pro mnohé lidi v Rakousku je vánoční stromek ozdobený koulemi, dekoracemi, sladkostmi a svíčkami středobodem Štědrého večera. Pod rozsvíceným vánočním (nebo „Kristovým“) stromkem bývají uložené dárky.

Vánoční stromek má původ v pohanských zvycích jako symbol plodnosti a životní síly. Katolická církev tento „nepobožný“ zvyk dlouho odmítala. Teprve v polovině 20. století byly vánoční stromky povoleny i v katolických kostelech. První doložený vánoční stromek ve Vídni postavila v roce 1814 šlechtična Fanny von Arnstein. Tento zvyk se rychle rozšířil mezi měšťanskými rodinami ve Vídni. V 19. století se začaly vysazovat lesy jedlí a smrků, aby se pokryla rostoucí poptávka. V duchu udržitelnosti dnes stále více rodin používá „živý vánoční stromek“ – stromek v květináči, který slouží o Vánocích opakovaně.

To by vás mohlo také zajímat

Objevte to nejlepší z Rakouska!